Zvonice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{subst:fakt}} - že by zvonice nesouvisející s kostelem nebyla zvonicí? + kategorická tvrzení je třeba důsledně zdrojovat |
úpravy, zdroje |
||
Řádek 1:
[[File:Krupka zvonice.jpg|thumb|Zvonice u [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krupka)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Krupka|Krupce]]]]
'''Zvonice''' je solitérní stavba, sloužící výhradně nebo převážně k zavěšení [[zvon]]ů, funkčně související s [[kostel]]em,
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Kuča
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-7277-018-7
| kapitola =
| strany = 8-9
| jazyk =
}}</ref>
Dochované zvonice dřevěných kostelů na našem území tvoří klíčovou složku [[středověk]]ého rázu některých [[vesnice|vesnic]], zejména ve východních Čechách ([[Slavoňov]], [[Měník]], [[Kozojedy (okres Plzeň-sever)|Kozojedy]]). Jejich architektonická forma je v evropském kontextu ojedinělá a nemá ekvivalenty,<ref>{{
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Kuča
| titul = České, moravské a slezské zvonice
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-7277-018-7
| kapitola =
| strany = 19
| jazyk =
}}</ref> ač je jinak výskyt zvonic běžný v celé zaalpské části Evropy. Tyto zvonice však mají jiné typy konstrukce a mnohdy výrazný obranný charakter ([[Ukrajina]], [[Rusko]]). Na českém území není znám případ, že by zvonice stála ve vsi, kde nebyl kostel, a pokud někde vidíme samotnou zvonici bez kostela, jedná se o situaci, kdy zvonice kostel přetrvala (např. [[Skůry|Skůry u Slaného]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Kuča
| titul = České, moravské a slezské zvonice
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-7277-018-7
| kapitola =
| strany = 9
| jazyk =
}}</ref>
== Počátky zvonic ==
Nejstarší zvonice jsou v českém prostředí doloženy v [[15. století]].
Vůbec nejstarší zmínka o zvonici pochází z roku [[1407]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]], kdy vyhořela<ref>KUČA, Karel. ''České, moravské a slezské zvonice.'' 2. vyd., Praha: LIBRI, 2001. s. 93.</ref>. Původně tedy mohla být přinejmenším z 2. poloviny [[14. století]], jde však o ojedinělý případ; není ale vyloučeno, že k nalezení dalších zvonic mohou přispět výzkumy středověké [[archeologie]]. Další zvonice pocházejí až ze [[16. století]], kdy došlo k jejich značnému rozšíření v souvislosti s tím, že v té době přišly do módy zvony velkých rozměrů, kterým kostelní [[sanktusník]]y nepostačovaly. Výskyt zvonic se neomezoval jen na dřevěné kostely (i když pro ně byly nejcharakterističtější), ale objevovaly se i u kamenných kostelů ve městech a městečkách ([[Rovensko pod Troskami]], [[Rakovník]], [[Lomnice nad Popelkou]]). ▼
Vůbec nejstarší zmínka o zvonici pochází z roku [[1407]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]], kdy vyhořela<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Kuča
| titul = České, moravské a slezské zvonice
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-7277-018-7
| kapitola =
| strany = 157
| jazyk =
▲
== Počet zvonic v Česku ==
V současnosti se v [[Česko|České republice]] nachází
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Kuča
| titul = České, moravské a slezské zvonice
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-7277-018-7
| kapitola =
| strany = 5, 107
| jazyk =
}}</ref>. Zato je ovšem v těchto částech republiky více [[zvonička|obecních zvoniček]].
== Výstavba nových zvonic ==
Řádek 24 ⟶ 85:
*konstrukci vzpěradlovou
[[Soubor:Zvonice v Sezemicích.jpg|thumb|Dřevěná zvonice u kostela Nejsvětější Trojice v [[Sezemice (okres Pardubice)|Sezemicích]] u [[Pardubice|Pardubic]]]]▼
Ve štenýřové konstrukci jsou hlavním nosným prvkem čtyři rohové sloupy, tzv.[[štenýř]]e, zpevněné křížovým [[zavětrování]]m. Zvony bývají umístěny na trojúhelníkové '''zvonové stolici''' (též '''zvonové hranici''') ve zvonovém patře (např. [[Železný Brod]]). Zvonová stolice nemá vliv na architekturu a není stavebně spojena se zvonicí.
Řádek 38 ⟶ 98:
== Typologie zvonic ==
▲[[Soubor:Zvonice v Sezemicích.jpg|thumb|Dřevěná zvonice u kostela Nejsvětější Trojice v [[Sezemice (okres Pardubice)|Sezemicích]] u [[Pardubice|Pardubic]]]]
[[File:Nehvizdy.jpg|thumb|Zděná zvonice u kostela sv. Václava v [[Nehvizdy|Nehvizdech]]]]
[[Soubor:Slavonov2.JPG|thumb|Polozděná zvonice ve [[Slavoňov]]ě]]▼
[[Image:Half-timbered belltower.JPG|thumb|Hrázděná zvonice v [[Církvice|Církvicích]]]]▼
Kromě zvononosné konstrukce, která rovněž může značně ovlivňovat architektonické zpracování zvonice (zejména u nezděných zvonic), je pro typologii zvonic důležitá konstrukce stavební.
Řádek 48 ⟶ 111:
=== Dřevěné zvonice ===
▲[[Soubor:Slavonov2.JPG|thumb|Polozděná zvonice ve [[Slavoňov]]ě]]
Dřevěné zvonice jsou pro [[kampanolog]]y architektonicky nejzajímavější, neboť jejich konstrukce je závislá také na rozmístění zvonů, takže je s nimi v úzké souvislosti. Dřevěné zvonice se u nás objevují ve dvou základních typech; jsou to:
*zvonice polygonální šestiboké a osmiboké, které [[Václav Mencl]] {{chybí zdroj}} označuje jako gotické (mj. zvonice v [[Samšina|Samšině]], [[Rtyně v Podkrkonoší|Rtyni v Podkrkonoší]], [[Osek (okres Jičín)|Oseku u Sobotky]], [[Vysočany (Nový Bydžov)|Vysočanech]], [[Skůry|Skůrech u Slaného]], [[Rovensko pod Troskami|Rovensku pod Troskami]]),
Řádek 54 ⟶ 116:
=== Zděné zvonice ===
Zděné zvonice někdy mohou sloužit i jinému účelu než jen výhradně ke zvonění, proto bývají stavebně spojeny např. s [[brána|bránou]], hláskou, [[fortifikace|fortifikací]] apod. a také se v nich více odráží slohové a regionální diference. Zděné zvonice se tradičně vyskytují v [[Polabí]] (např. [[Choceň]], [[Ohníč|Křemýž]], [[Teplice]]), v [[16. století|16.]] a [[17. století]] se ovšem (zejména s nedostatkem dřeva) rozšířily i do jiných oblastí ([[Davle]], [[Hvožďany (okres Příbram)|Hvožďany]]).
=== Polozděné zvonice ===
Polozděné zvonice mají zděné přízemí a dřevěné zvonové patro. Najdeme je třeba v [[Krupka|Krupce]], [[Bechlín]]ě či [[Hronov]]ě.
Řádek 69 ⟶ 132:
== Poznámka k úvodní definici ==
▲[[Image:Half-timbered belltower.JPG|thumb|Hrázděná zvonice v [[Církvice|Církvicích]]]]
V úvodu tohoto článku byla uvedena definice pojmu zvonice, která ji vymezuje jako solitérní stavbu. V obecném smyslu se ovšem zvonicí často nazývá i kostelní věž, nesoucí zvony, či dokonce jen zvonové patro kostelní věže. K nepřesnostem může vést také fakt, že některé církevní stavby (zejména z moderní doby) se nazývají [[kaple]], ale rozměrově i funkčně jde v podstatě o kostely – přísně vzato podle definice by stavba nesoucí zvony měla být [[zvonička]] (bez ohledu na rozměry), přestože konstrukčně a rozměrově jde o zvonici.
== Odkazy ==
===
<references/>
=== Související články ===
*[[Výroba zvonů]]
Řádek 89 ⟶ 152:
=== Bibliografie ===
*'''česky'''
**{{Citace monografie
▲**KUČA, Karel. ''České, moravské a slezské zvonice.'' 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Kuča
| titul = České, moravské a slezské zvonice
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-7277-018-7
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
**''Technický slovník naučný.'' Praha: Borský a Šulc, 1939, heslo zvonice.
**VAVERKA, Jiří a kol. ''Nové kostely a kaple z konce 20. století v České republice.'' Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001.
| |||