Starověká Alexandrie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zahájení kapitoly
drobnosti
Řádek 3:
[[Soubor:Alexandreia anc Shepherd.jpg|vpravo|náhled|Plán starověké Alexandrie]]
[[Soubor:Pompey's Pillar 2006.jpg|vpravo|náhled|Tzv. [[Pompeiův sloup]] s [[Haremheb]]ovou [[sfinga (Egypt)|sfingou]]]]
'''Starověká Alexandrie''' ([[starořečtina|řecky]] Ἀλεξάνδρεια της Αιγύπτου – ''Alexandreia tés Aigyptú'', [[latina|latinsky]] ''Alexandria ad Ægyptvm'', doslovně „Alexandrie u Egypta“) byla významná antická [[helénismus|helénistická]] [[polis]] v [[severní Afrika|severní Africe]] na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] v nejzápadnější části [[nil]]ské [[Delta Nilu|delty]] přesně na místě současné [[Alexandrie]]. Byla založena v roce [[332 př. n. l.|332]]/[[331 př. n. l.]] [[Alexandr Veliký|Alexandrem Makedonským]] jako první z mnoha stejnojmenných měst v průběhu jeho vojenského tažení; již kolem roku [[320 př. n. l.]] se stala hlavním městem [[ptolemaiovský Egypt|říše]] jeho nástupce v Egyptě [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaia]] a díky cílenému úsilí všech pozdějších [[Ptolemaiovci|ptolemaiovských]] králů se jen několik generací po svém založení stala nejdůležitějším vědeckým, kulturním, obchodním a do jisté míry i politickým centrem celého helénistického světa. K jejímu věhlasu a jedinečné kulturní atmosféře výrazně přispívala nejen např. [[Hrobka Alexandra Velikého v Alexandrii|Alexandrova hrobka]], tamní slavné [[Músaion v Alexandrii|Músaion]] s proslulou [[alexandrijská knihovna|knihovnou]], [[Maják na ostrově Faru|faroský maják]] či všestranně se projevující nápadná okázalost tohoto nejhonosvějšího města helénistického světa, ale především skutečnost, že bez ohledu na řeckou kulturní dominanci byla místem skutečného setkávání nejrůznějších soudobých kulturních a duchovních proudů překračujícího národnostní tradice. Za jeden z jeho nejspecifičtějších a současnými badateli nejdiskutovanějších výsledků je pokládán myšlenkový směr [[hermetismus]]. Druhou stranou [[Multikulturalismus|multikulturního]] charakteru města ovšem byla značná výbušnost alexandrijského veřejného života se sklony ke konfliktům, nepokojům a násilnostem.
 
Ptolemaiovci, protože „na bojišti helénistického světa se v&nbsp;bitvě o&nbsp;prestiž a postavení používaly i jiné zbraně,&nbsp;… Alexandrii od samého počatku využívali jako výkladní skříň svého bohatství a slávy a zároveň jako nejdůležitější prostředek, jehož pomocí mohli nevojenskými prostředky soupeřit s&nbsp;[[diadochové|rivali]] a dokonce je předčit.“<ref>{{Citace sborníku
Řádek 36:
| strany = 15
| poznámka = [Dále jen ''Vzestup a pád Alexandrie'']
}}</ref> V&nbsp;[[Alexandr Veliký|Alexandrově]] době zde naproti ostrovu Faros ležela malá vesnice ''Ra-kedet'' (v&nbsp;[[egyptština|egyptštině]] doslova „Zeď“), která byla později pod pořečtěným jménem Rhatótis zahrnuta do plánu města jako jeho [[starověcí Egypťané|domorodá]] čtvrť.
}}</ref>