Vavřinec Doliveta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění literatury |
m →Život: +dr. úpr. |
||
Řádek 28:
Ačkoliv biskup Vavřinec v průběhu svého působení často spolupracoval se slezskými knížaty a [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichem I. Bradatým]] a [[Měškem I. Křivonohým]], jako první vratislavský biskup se však nevyhýbal ani sporům s nimi, přičemž oporu hledal v ostatních představitelích polského kléru v čele s metropolitou Jindřichem Kytlicí (†1219) a jeho nástupcem Vincencem z Niałku, potažmo u papežské kurie. Účastnil se řady synod polského kněžstva (ve [[Hlohov]]ě r. 1208, Borzykowé r. 1210, Mstówě r. 1212, [[Třebnice (Polsko)|Třebnici]] r. 1219) a [[4. lateránský koncil|IV. lateránského koncilu]] a pracoval ve prospěch tzv. gregoriánské reformy, tj. posílení nezávislosti církve na světské moci. Rovněž se v letech 1222/23, spolu s Jindřichem Bradatým a lubušským biskupem Vavřincem, zúčastnil [[křížové výpravy]] do [[Chełm]]ské oblasti na podporu mise biskupa Kristiána u pohanských [[Prusové|Prusů]]. Ani vztahy s ostatními církevními hodnostáři však nebyly vždy bezkonfliktní: příkladem toho je např. prestižní konflikt s biskupem krakovským o přednost mezi [[sufragán]]y hnězdenské arcidiecéze, který papežská kurie nakonec (kolem roku [[1228]]) rozhodla ve Vavřincův neprospěch.
Bískup Vavřinec rovněž vedl spor s olomouckým biskupem [[Robert (biskup olomoucký)|Robertem]] o hranice své diecéze, konkrétně o církevní příslušnost Holasicka ([[Opavsko|Opavska]]). Toto území patřilo původně k Slezsku a bylo výslovně zmíněno v papežské listině z roku [[1155]] vymezující hranice vratislavské diecéze. Někdy před rokem [[1201]],
| příjmení = Wihoda
| jméno = Martin
| odkaz na autora = Martin Wihoda
| titul = První opavské století
| příjmení sestavitele = Müller
| jméno sestavitele = Karel
| odkaz na sestavitele = Karel Müller
| příjmení sestavitele2 = Žáček
| jméno sestavitele2 = Rudolf
| odkaz na sestavitele2 = Rudolf Žáček
| sborník = Opava
| odkaz na sborník =
Řádek 46 ⟶ 45:
| rok vydání = 2006
| isbn = 80-7106-808-X
| strany = 45
}}</ref>
▲}}</ref> - Holasicko ovládli [[Přemyslovci]] a církevní správu převzal olomoucký biskup. Roku [[1229]] svolal papež komisi, která měla spor vyřešit; výsledek její práce není konkrétně znám, fakticky však celé Holasicko zůstalo nadále součástí olomoucké diecéze.
Biskup Vavřinec se věnoval institucionální konsolidaci diecéze. Reformoval vratislavskou katedrální [[kapitula|kapitulu]], která dostala výslovné právo volby biskupa, jakož i ke spravování diecéze po dobu [[sedisvakance]]. Byl také stanoven pevný počet členů kapituly. Biskup podporoval zřizování nových kostelů a far (je doloženo mnoho svěcení kostelů, kterým biskup často udílel hmotné zabezpečení ve formě desátků) a pro usnadnění správy rozdělil diecézi na arcijáhenství (archidiakonáty): vedle [[Vratislav (město)|vratislavského]] arcijáhenství se roku [[1228]] zmiňuje arcijáhenství v [[Hlohov]]ě a roku [[1230]] v [[Opolí]].
| |||