Země Moravská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „80.188.41.127“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Mercy
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Dolní Rakousko - Změněn(y) odkaz(y) na Dolní Rakousy; kosmetické úpravy
Řádek 37:
 
Po vzniku Československa [[28. říjen|28. října]] 1918 vyhlásili [[29. říjen|29.]] a [[30. říjen|30. října]] [[Němci|němečtí]] [[poslanec|poslanci]] v pohraničí odbojné [[autonomie|autonomní]] celky požadující nezávislost na Československu a připojení k [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]]. Na území Moravy zasahovaly tyto celky:
* [[Sudetsko]] ''(Sudetenland)'' - severovýchod Čech včetně [[Orlické hory|Orlických hor]], severozápad [[Morava|Moravy]] a západ [[České Slezsko|Českého Slezska]], s centrem v [[Opava|Opavě]]
* [[Německá jižní Morava]] ''(Deutschsüdmähren)'' - jih Moravy s centrem ve [[Znojmo|Znojmě]]. Představitelé tohoto celku deklarovali spojitost s [[Dolní RakouskoRakousy|Dolním Rakouskem]].
Československo obnovilo územní integritu s těmito celky bleskovou vojenskou akcí, při níž byly během [[listopad]]u a [[prosinec|prosince]] 1918 tyto celky prakticky bez odporu obsazeny a přestaly existovat.
 
Řádek 45:
[[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|left|thumb|Neuskutečněný návrh na rozdělení Moravy a [[České Slezsko|Českého Slezska]] na župy z roku 1920]]
 
Do [[30. červenec|30. července]] [[1920]] byly zemské hranice Moravy identické jako hranice Markrabství moravského v roce [[1918]]. [[31. červenec|31. července]] 1920 pak bylo území Moravy rozšířeno připojením dosud [[Dolní RakouskoRakousy|dolnorakouských]] oblastí [[Valticko|Valticka]] a [[Dyjský trojúhelník|Dyjského trojúhelníku]], čímž se její rozloha zvětšila na 22 349,65 [[km²]]. Roku [[1924]] naopak Morava ztratila katastrální území [[Nedvězíčko]] o rozloze 78,28 [[ha]], které bylo začleněno do [[Čechy|Země České]], čímž se rozloha Moravy zmenšila na 22 348,87 km². Určitou míru závislosti (například z hlediska [[daně|daní]]) na Zemi moravské měla území [[Moravské enklávy ve Slezsku|Moravských enkláv ve Slezsku]], které však jinak byly administrativní součástí [[České Slezsko|Země Slezské]].
 
 
Řádek 54:
 
== Správní členění ==
* 36 [[okres|politických okresů]]: Boskovice, Brno-venkov, Dačice, Hodonín, Holešov, Hranice, Hustopeče, Jihlava, Kroměříž, Kyjov, Litovel, Mikulov, Místek, [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]], Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravský Beroun, Moravský Krumlov, Nové Město na Moravě, Nový Jičín, Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk, Tišnov, Třebíč, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Vsetín, Vyškov, Zábřeh, Znojmo
 
* a 6 [[statutární město|statutárních měst]]: [[Brno|Zemské hlavní město Brno]], [[Jihlava]], [[Kroměříž]], [[Olomouc]], [[Uherské Hradiště]], [[Znojmo]].
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.kirk.webzdarma.cz/Zakon_125_1927_o_organisaci_politicke_spravy.pdf Kompletní znění zákona č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“]
<references/>
 
{{Administrativní dělení Československa}}
 
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]