Reflexe (filozofie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: lv:Refleksija, uk:Рефлексія odebral: it:Autocoscienza; kosmetické úpravy |
m Robot opravil přesměrování na Descartes - Změněn(y) odkaz(y) na René Descartes |
||
Řádek 6:
I když pojem reflexe vnikl až ve středověku, téma se objevuje již u starověkých filosofů: tak [[Platón]] mluví o „poznávání poznání“<ref>Platón, ''Charmidés'' 171c.</ref>. [[Aristotelés]] v úvahách o štěstí ukazuje, jak je člověku milé uvědomovat si, že žije a že jest:
{{citát|Je-li tedy život sám o sobě dobrý a žádoucí, a když si pak vidoucí uvědomí, že vidí, slyšící, že slyší, jdoucí, že jde a když máme i pro všechny ostatní činnosti vědomí, že jsme činní, takže vnímáme, že vnímáme, a myslíme, že myslíme, je to pro nás známka, že jsme.|Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' IX.9., 1170a25 a násl. }}
V tomto citátu je tak už naznačena možnost pozdějšího reflexivního „obratu k sobě“, jak ji ve slavném ''[[Cogito ergo sum|cogito]]'' provedl [[René Descartes|Descartes]]. U Aristotela se však myšlenka objevuje v souvislosti s přátelstvím, „společenstvím mluvení a myšlení“ a překračuje tak hranice pouze vnitřní reflexe osamělého [[subjekt]]u.
V [[novoplatónismus|novoplatónismu]] se pro reflexi užívá řecký pojem ''epistrofé'', „návrat, obrácení“, což je důležitý pojem u [[Proklos|Prokla]]. Tento pojem pak [[Tomáš Akvinský]] překládá do latiny jako ''reflexio''.
| |||