Britské královské námořnictvo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Současnost: linky na základny |
m překlep |
||
Řádek 41:
=== 1914–1945 ===
Na počátku [[První světová válka|první světové války]] disponovalo královské námořnictvo 20 bitevními loděmi, 9 bitevními křižníky, 40 [[predreadnought]]y, 34 [[Pancéřový křižník|obrněnými]], 73 [[Chráněný křižník|chráněnými]], [[Lehký křižník|lehkými]] a předzvědnými křižníky, 220 torpédoborci, 69 torpédovkami a 77 ponorkami.<ref name="hrbek1:61">Hrbek 2001a, s. 61.</ref> Většina jeho sil byla soustředěna ve [[Velké loďstvo|Velkém loďstvu]] (''Grand Fleet''). Jeho hlavním úkolem bylo vyvolání generální bitvy s [[Kaiserliche Marine|německým]] [[Širokomořské loďstvo|Širokomořským loďstvem]] (''Hochseeflotte''), což se však nestalo. Německo se střetnutí vyhýbalo, jelikož strategií bylo nejprve vylákat a zničit část britského loďstva
| příjmení = Hrbek
| jméno = Jaroslav
Řádek 53:
| strany =150
| jazyk =
}}[Dále Hrbek (2002b)]</ref> I rozsáhlá [[Bitva u Jutska|bitva u Jutska]] byla víceméně dílem náhody. Druhou polovinu války však síla Velkého loďstva donutila hlavní německé síly zůstat ve svých přístavech a prováděla úspěšnou námořní blokádu Německa, která ho přivedla na pokraj totálního kolapsu.<ref name="hrbek5:150">Hrbek 2002b, s. 150.</ref> Útoky německých ponorek na britské námořní trasy sice působily obrovské škody, ale Britové [[První bitva o Atlantik|bitvu o Atlantik]] vyhrály. Zřejmě největším neúspěchem námořnictva naopak byla [[Bitva o Gallipoli|bitva
| příjmení = Hrbek
| jméno = Jaroslav
|