Smazaný obsah Přidaný obsah
fix
→‎Obří hlavonožci: proklik na vorvaně
Řádek 130:
Jakoby se poté roztrhl s krakaticemi pytel. Na břehy vyplavála obrovská bledá těla mrtvých krakenů, nicméně pravě tehdy se s nimi příliš dobře nezacházelo. Zapsány byly obvykle jen rozměry, které se vědcům zdály příliš přemrštěné na to, aby mohly být pravdivé. Tak se nakonec největší uznávanou krakaticí stal exemplář vyplavený na pláž [[Timble Tickle]] při odlivu, v listopadu [[1878]]. Štastný rybář se k němu však nezachoval příliš dobře. Zarazil do jeho těla kotvu, aby neuplaval a podával je jako krmení psům…
 
Mnoho důkazů přinášejí také možná jediní přirození nepřátelé velkých hlavonožců – [[Vorvaň obrovský|vorvani]]. Staří velrybáři mnohokrát popisovali, jak harpunovaný vorvaň vyvrhoval kusy chapadel dodnes nevídaných rozměrů. Zatím největší takto zaznamenaný údaj hovoří o celém ramenu dlouhém 13,70 m a silném 75 cm. Vzhledem k tloušťce nemohlo jít o chapadlo a protože délka ramen zhruba odpovídá délce těla, muselo pocházet z krakatice s tělem dlouhým kolem 14 m. Druhým zdrojem informací o kořisti vorvaňů je jejich kůže. Jizvy po přísavkách krakatic často vypovídají o tom, že ulovený vorvaň svedl boj s protivníky mnohem většími než jsou mrtví hlavonožci vyplavení na plážích. A při velikosti největších krakatic je otázkou, zda vorvaň odkázaný na zásobu [[kyslík]]u v [[krev|krvi]] a [[plíce|plicích]] vyjde ze souboje vždy jako vítěz.
 
Obyvatelé ostrova [[Andros]] na [[Bahamy|Bahamách]] jsou přesvědčení o existenci obří chobotnice, které říkají [[luska]]. Podle některých dovede uchvacovat i lidi stojící na břehu. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla v moři u východního pobřeží ostrova cvičena pod vedením [[Bruce Wright]]a [[Spojené království|britská]] komanda žabích mužů. Základna však byla kvůli velkým záhadným ztrátám nakonec přesunuta jinam. Bruce Wright v roce [[1967]] otiskl v časopisu [[Atlantic Advocate]] názor, že luska je obří dosud neznámá chobotnice.<ref name="z_krcem" />