Hannoverská dynastie: Porovnání verzí

Britští panovníci z hannoverské dynastie panovali současně také jako [[vévoda|vévodové]] v Brunšvicku – Lünebursku a [[kurfiřt]]i v [[Hannover]]u. Ke svým dědičným německým územím měl [[Jiří I.]] velmi vřelý vztah, o čemž svědčí i to, že ještě jeho syn [[Jiří II.]] se nenarodil v Anglii, ale v právě v Hannoveru. Německá území hannoverského rodu tvořila s Velkou Británií a Irskem [[personální unie|personální unii]] až do roku [[1837]]. Po [[vídeňský kongres|vídeňském kongresu]], roku [[1815]], se Hannoversko stalo královstvím. Roku [[1837]] se pak hannoverský trůn od britského oddělil a králem Hannoveru se stal strýc britské královny [[Viktorie]] [[Arnošt August I. Hannoverský]]. Poslední panovnicí hannoverské dynastie, která usedla na trůn [[Spojené království|Velké Británie]], byla královna [[Viktorie]], jejímž manželem byl princ [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|Albert Sasko-Koburský]]. Od roku [[1901]], po nástupu Viktoriina syna [[Eduard VII.|Eduarda VII.]], vládla dynastie [[dynastie Sachsen-KoburgCoburg-Gotha]].