Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 9 lety
m
robot odebral: it:Stibina (chimica); kosmetické úpravy
{{Infobox Chemická sloučenina
|Název= Stiban
|Obrázek= [[Soubor:Stibine.png|100px|Strukturní vzorec stibanu]] [[ImageSoubor:Stibine-3D-vdW.png|100px|Model stibanu]]
|Systematický název= Stiban, hydrid antimonitý
|Triviální název= Antimonovodík
 
|Molární hmotnost= 124,774 g/mol
|Teplota tání= - 88,5  °C
|Teplota varu= - 17,1  °C
|Teplota sublimace=
|Hustota= 4,63 g/cm<sup>3</sup> (''pevná látka'')<br /> 2,26 g/cm<sup>3</sup> (''kapalina, -25 &nbsp;°C'')<br />0,00548 g/m<sup>3</sup> (''plyn'')
|Rozpustnost= Velmi málo, ale dobře v [[ethanol]]u a [[sirouhlík]]u
|Rozpustnost nepolární= Nerozpustný
|Tlak páry= 82,8 kPa (−23 &nbsp;°C)
|Ionizační energie= 9,58 eV
|Relativní permitivita= 2,93 (''-80 &nbsp;°C'')
 
|Struktura=zobrazit
|Standardní molární entropie = 232,7 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup>
|Standardní slučovací Gibbsova energie= 147,7 kJ/mol
|Měrné teplo= 0,329 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup> (''konst. tlak, 25 &nbsp;°C'')
|Výparné teplo=
 
: 2 SbH<sub>3</sub> → 2 Sb + 3 H<sub>2</sub>.
 
Při 200 &nbsp;°C je rozklad velmi rychlý, dekompozice je autokatalytická a může být až explozivní.
 
Působením vzdušného [[kyslík]]u se samovolně oxiduje na kovový antimon a vodu
== Literatura ==
 
* {{Citace monografie
| příjmení = VOHLÍDAL
| jméno = JIŘÍ
[[en:Stibine]]
[[fr:Hydrure d’antimoine]]
[[it:Stibina (chimica)]]
[[ja:スチビン]]
[[nl:Stibine]]
1 084 181

editací