Verze z 14. 11. 2009, 17:19 editovat Gampe (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 49 883 editací m oprava Slezsko ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 6. 2010, 01:50 editovat zrušit editaci Faigl.ladislav (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 65 293 editací - nedoložené neozdrojované věty Přejít na další porovnání →
Řádek 4: == Život == Jedná se o nejstaršího syna ze čtyř dětí Marie a Jaroslava Brožkových. Navštěvoval Gymnasium v [[Jevíčko\|Jevíčku]] a [[Boskovice\|Boskovicích]], kde na něj zapůsobil tamější profesor [[Bohdan Lacina]] natolik, že se rozhodl zasvětit svůj život umění a školství.V Praze studoval u [[Cyril Bouda\|Cyrila Boudy]], [[Martin Salcman\|Martina Salcmana]] a [[Karel Lidický\|Karla Lidického]] pedagogický obor výtvarná výchova, modelování a deskriptivní geometrie. Po vystudování dostal v roce 1949 umístěnku do [[Teplice\|Teplic]] v severních Čechách. Pro moravského rodáka byl přechod do průmyslové oblasti, jež se vzpamatovávala z velkých migračních otřesů spojených s 2. světovou válkou, šokem.{{Fakt/dne\|20081124195216}} Postižený region si jej však brzy získal svými památkami, jejichž dokumentování se společně se svými studenty z teplického gymnázia a později Střední pedagogické školy v Teplicích věnoval.{{Fakt/dne\|20081124195216}} [[Soubor:Sedici_akt.jpg\|left\|thumb\|"Sedící akt", 1963, tempera, 64x36 cm; ]] ~~[[Soubor:Sedici_akt.jpg\|left\|thumb\|"Sedící akt", 1963, tempera, 64x36 cm; ]][[Soubor:Ctverec2.JPG\|thumb\|Z cyklu "Soustavný výzkum barevného čtverce", 1970, olej, 70x70 cm]]~~V roce 1959 byl vyzván, aby společně s dalšími kolegy připravil výuku výtvarné výchovy na tehdejším [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\|Pedagogickém institutu]] v Ústí nad Labem, který se později přeměnil na pedagogickou fakultu. Kromě pedagogické činnosti se intenzivně zabýval teorií barvy a přednášel na toto téma na několika zahraničních [[kongres\|kongresech]], např. v [[Lucern\|Lucernu]], [[Drážďany\|Drážďanech]], [[Stockholm\|Stockholmu]]. Zvyšoval rovněž svou vědeckou odbornost, získal titul [[kandidát věd]] za práci v oboru Teorie barvy. Spolupracoval s [[Jaromír Uždil\|Jaromírem Uždilem]] na publikaci Výtvarná výchova a jako vedoucí autorského kolektivu Brožek, Maleček, Houra vydal učebnice výtvarné výchovy pro 7., 8. a 9. ročník základní devítileté školy. Vytvořil kolekci [[tempera\|temper]] a [[akvarel\|akvarelů]] nazvanou “Holky”, maloval krajinu i městská prostředí severních Čech, zahájil rozsáhlý cyklus abstraktních olejových maleb “Soustavný výzkum barevného čtverce”, v němž uplatnil své vědomosti získané studiem teorie barvy. V roce 1970 byl v důsledku vyjádření nesouhlasu s invazí vojsk [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] do [[Československo\|Československa]] donucen odejít z [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\|pedagogické fakulty]], pokračoval proto jako řadový učitel na základních školách, avšak v roce 1974 mu byla zakázána jakákoliv pedagogická činnost. Proto Jaroslav Brožek nastoupil jako písmomalíř do podniku Repro v [[Trmice\|Trmicích]] u [[Ústí nad Labem]]. Z této doby pochází série maleb trmických zákoutí a několik obrazů z cyklu “Soustavný výzkum barevného čtverce”. Zároveň neoficiálně vedl amatérské výtvarníky, nejprve ústecké, později [[litvínov\|litvínovskou]] skupinu Kontakt. Začal intenzivně pracovat na publikacích zabývajících se využitím barvy v uměleckém díle. [[Soubor:Trmice.jpg\|thumb\|"Trmice, bývalý statek v zimě", 1981, olej, 50x65 cm; ]] Některé z nich vydal pod krycím jménem své ženy, Ivany Brožkové (“Dobrodružství barvy”, “Barva a obraz”), u knihy “Jak namalovat krajinu” figuroval jako oficiální autor [[Josef Hron]]. Tyto publikace patří k základní literatuře využívané nejen školami pro výuku výtvarné výchovy, ale i amatérskými a profesionálními umělci.

Jaroslav Brožek: Porovnání verzí