Robert Grosseteste: Porovnání verzí

'''Robert Grosseteste''' (kolem 1170 Stradbroke, [[Suffolk]] – [[9. říjen|9. října]] [[1253]] [[Lincoln]]) byl anglický učenec, teolog, profesor univerzity v [[Oxford]]u a [[biskup]] v Lincolnu. Zabýval se filosofií, geometrií, optikou a teologií, překládal z [[řečtina|řečtiny]] a snažil se o reformy v církvi.

 

Pocházel z drobné normanské šlechty, studoval na katedrální škole v [[Hertford]]u a patrně také v [[Paříž]]i, od roku [[1229]] přednášel na františkánské koleji v Oxfordu a snad se tam stal také kancléřem nebo děkanem (''magister scholarium''). Kázal, vykládal různé biblické knihy a teologický zájem ho vedl ke studiu přírody, zejména optiky, protože byl přesvědčen, že Bůh je světlo. Když byl roku [[1235]] zvolen biskupem v Lincolnu, vzdal se svých ostatních [[prebenda|prebend]] a zavedl biskupské visitace po celé rozsáhlé [[diecéze|diecézi]].

 

Tím se dostal do sporu s mnoha preláty, který musel řešit [[První lyonský koncil|koncil v Lyonu]] roku [[1245]], který dal Grossetestovi za pravdu. V otázkách církevní politiky stál Grosseteste při [[Tomáš Becket|Tomáši Becketovi]] proti králi, později však také hájil zájmy anglické církve proti papežským zásahům, zejména při udělování prebend. Dostal se také do sporu s novým arcibiskupem v [[Canterbury]], Bonifácem Savojským, a roku [[1250]] obhájil své názory před papežem [[Inocenc IV.|Inocentem IV.]] v [[Řím]]ě. O pravosti jeho listů s ostrou kritikou papežské církevní politiky někteří současní vědci pochybují.<ref> http://plato.stanford.edu/entries/grosseteste/ </ref>

 

Zatímco pozdější historici v něm viděli především církevního politika, jeho následovníci – například [[Roger Bacon]] – ho cenili především jako teologa a všestranného učence. Grosseteste psal francouzské básně, kázání a teologicko-vědecké traktáty, například o svobodné vůli nebo o povaze pravdy, ale také o světle, o přílivu a odlivu, o geometrii a o duze.

 

Grosseteste byl patrně jedním z prvních [[scholastika|scholastiků]], který studoval [[Aristotelés|Aristotela]] v řečtině, přeložil do latiny "Etiku Nikomachovu" a pochopil Aristotelovu vědeckou metodu pozorování, zobecňování, formulace obecných zákonitostí a přepovídání na jejich základě. Při tomto „rozdělování a spojování“ se ovšem podle Grossetesta výsledky mají ověřovat i pozorováním. Někteří historikové vědy ho pokládají za zakladatele vědeckého myšlení v západní Evropě. Ačkoli nelze doložit, že by se s ním někdy setkal, Roger Bacon zřejmě na Grossetesta navázal a rozvinul jeho myšlenky o světě, o pohybu a o světle.<ref>http://www.britannica.com/EBchecked/topic/246717/Robert-Grosseteste</ref>