Jan Tanner: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m NK ČR, bio (fix kat.) |
m bratr |
||
Řádek 1:
'''Jan Tanner''' ([[17. srpen|17. srpna]] [[1623]] v [[Plzeň|Plzni]] – [[4. listopad]]u [[1694]] v [[Praha|Praze]]) byl významným členem [[jezuité|jezuitského řádu]] a [[spisovatel]] generace [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]].
V osmnácti letech roku [[1641]] vstoupil do [[jezuité|jezuitského řádu]]. Noviciát absolvoval v [[Brno|Brně]], poté studia v pražském [[Klementinum|Klementinu]]. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v [[Praha|Praze]] a [[Olomouc|Olomouci]] ([[1664]]-[[1674]]). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], [[děkan]]em [[filosofická fakulta|filosofické fakulty]] a zpovědníkem [[Pražská arcidiecéze|pražského arcibiskupa]] [[Jan Bedřich z Valdštejna|Jana Bedřicha z Valdštejna]]. Spolu se svým mladším bratrem [[Matěj Tanner|Matějem]] podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku. Nechal budovat hustou síť kapliček v okolí Prahy. Zemřel v [[Praha|Praze]] 4. listopadu [[1694]].
== Dílo ==
Kromě spisů [[teologie|teologických]], či hagiografických (Život [[Svatý Václav|sv. Václava]] nebo Život [[Albert Chanovský|Alberta Chanovského]]), se věnoval tehdy velmi oblíbeným [[genealogie|genealogickým]] pracem. Zabýval se rodem [[Valdštejnové|Valdštejnů]] a [[Šternberkové|Šternberků]].
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (česky [[1679]], latinsky [[1690]], německy [[1680]], [[1705]]). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku [[1674]] směřující k našemu nejslavnějšímu [[baroko|baroknímu]] [[poutní místo|poutnímu místu]] – [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], kde bylo uchováváno [[Palladium země
==
* {{Citace monografie
| příjmení = Tanner
| |||