Střední Labe (vodní cesta): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Náhrada Image_00614.jpg -> Footbridge_over_the_Elbe_in_Toušeň_00614.jpg (GeorgHH: File renamed)
změny uspořádání, drobné změny a doplňky
Řádek 21:
}}
 
'''Střední Labe''' je v českém kontextu název pro střední část českého toku řeky [[Labe]], od soutoku s [[Vltava|Vltavou]] u [[Mělník]]a po [[Pardubice]],{{chybí zdroj}} někdy{{chybí zdroj}} též po [[Hradec Králové]] nebo [[Jaroměř]]. Jako vodní cesta začíná Střední Labe na soutoku [[Labe]] s [[Vltava|Vltavou]] u [[Mělník]]a a končí na konci vzdutí [[Zdymadlo Pardubice|zdymadla Pardubice]] u [[Kununětice|Kunětic]] nad [[Pardubice]]mi.{{chybí zdroj}} V celé své délce protéká Střední Labe rovinatou zemědělsky využívanou krajinou a od počátku 20. století bylo upravováno průkopy meandrů, prohlubováním koryta a výstavbou 18 jezů za účelem sabilizacestabilizace podzemních vod, zásobování závlahovou vodou, ochranou před povodněmi a v neposlední řadě pro umožnění plavby velkých lodí s nosností nad 1000 tun.
 
== Kilometráž ==
Jako vodní cesta začíná Střední Labe na soutoku [[Labe]] s [[Vltava|Vltavou]] u [[Mělník]]a a končí na konci vzdutí [[Zdymadlo Pardubice|zdymadla Pardubice]] u [[Kununětice|Kunětic]] nad [[Pardubice]]mi. Staničeno je směrem proti proudu od soutoku u Mělníka, kde začíná v řkm 837,37 jednotné labské kilometráže (''řkm 0,0 staré kilometráže''), a končí v řkm 973,5 <ref name=zakon1141995>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1995&number2=&name=&text= Zákon 114/1995 o vnitrozemské plavbě]</ref> (''řkm 138,30 staré kilometráže'') <ref name=sdeleni282008>[http://www.spspraha.cz/provoz/predpis.asp?ID=200828&typ=s Sdělení Státní Plavební Správy 28/2008]</ref> nedaleko Kunětic nad Pardubicemi.
{{Viz též|Labe#Kilometráž}}
 
Na české části Labe se používalo mnoho různých kilometráží, z nichž jen některé byly vyznačeny v terénu. Takzvaná „nejstarší kilometráž“ ze 60. let 20. století, počítaná pro střední Labe od Mělníka proti proudu, byla vyznačena betonovými bloky až pod jez ve [[Veletov]]ě. Takzvaná plavební kilometráž, která až po Veletov byla shodná s nejstarší, byla v letech 1976–1978 vyznačena tabulemi na sloupcích až po řkm 102,10 na konci [[Přístav Chvaletice|přístavu Chvaletice]]. Kilometráž v úseku Chvaletice – Kunětice nebyla vyznačena. Jednotná říční kilometráž, zavedená od 15. května 1997 a počítaná od nuly u Hřenska proti proudu, znamenala na středním Labi zvýšení údajů o 110,035 km, avšak v terénu nebyla hekometrovníky a kilometrovníky vůbec vyznačena, je na ni však vázána technicko-provozní evidence objektů, jako jsou jezy, plavební komory, mosty, zaústění či uvazovací kruhy, a proto se mohla kromě dokumentace objevit například na velínech. Digitální kilometráž se používá jen k hydrotechnickým výpočtům, pro značení v terénu a evidenci objektů je kvůli proměnlivosti nevhodná.<ref name=jakjeto>Martin Vavřička: [http://www.ceskaplavba.cz/content/Jak_je_s_labskou_kilometrazi Jak je to s labskou kilometráží], web Česká plavba, 28. 11. 2008</ref>
V současnosti není střední labe průběžně splavné v celé své délce, ale nedaleko [[Přelouč]]e je '''rozděleno na dva oddělené splavné úseky 2 km dlouhými peřejemi''' zvanými [[Labské Hrčáky]]. Peřeje se nacházejí pod [[zdymadlo Přelouč|zdymadlem Přelouč]] (řkm 949,1 až řkm 951,2 <ref name=zakon1141995 /> resp. ''řkm 112,515 až řkm 114,535 staré kilometráže'') a vznikly v průběhu 2. poloviny [[20. století]] soustředěním spádu říčního koryta na skalním prahu vystupujícím z podloží. K tomu došlo, díky soustavné těžbě písku z řeky mezi [[Chvaletice]]mi a výchozem skalního prahu pod [[Přelouč]]í.
 
Evropská kilometráž, zaváděná od roku 2008, znamenala sloučení dosavadních tří samostatně počítaných kilometráží (německá kilometráž, české dolní Labe a české střední a horní Labe) a otočení obou kilometráží pod Mělníkem do opačného směru (proti proudu); dosavadní nulový bod v Mělníku (v úrovni špičky ostrohu mezi Vltavou a Labem) odpovídá řkm 837,37 evropské labské kilometráže a značení v terénu má končit v řkm 973,5 nedaleko Kunětic nad Pardubicemi<ref name=zakon1141995>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1995&number2=&name=&text= Zákon 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě]</ref> (řkm 138,30 staré kilometráže).<ref name=sdeleni282008>[http://www.spspraha.cz/provoz/predpis.asp?ID=200828&typ=s Sdělení Státní plavební správy 28/2008] ze dne 1. 7. 2008, o parametrech vodní cesty středního Labe v úseku pl. km 114,65 až 138,30</ref>
 
Plavební kanály mají svou vlastní kilometráž, která je vedena od špičky ostrova směrem proti toku řeky a zpravidla vyznačena i v terénu, obvykle betonovými pásky v břehovém opevnění.<ref name=jakjeto />
 
== Historie splavňování ==
První etapa regulace středního Labe a výstavby středolabské vodní cesty začala roku 1901 u Mělníka. Do začátku [[První světová válka|první světové války]] roku 1914 se podařilo vybudovat první dvě zdymadla v [[Zdymadlo Hadík|Hadíku]] a [[Zdymadlo Obříství|Obříství]], ale s plavebními komorami rozměrů pouze 73 x 11 metrů. Dále se podařilo vybudovat jez v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a rozestavět jezy v [[Nymburk|Nymburce]], [[Poděbrady|Poděbradech]], [[Kolín]]ě a [[Předměřice|Předměřicích]] nad Hradcem králové.
 
Po skončení první světové války v období první republiky nejprve dochází k útlumu, ale po roce 1930 se výstavba vodní cesty rozbíhá naplno a do vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] je střední Labe souvisle splavněno po [[Poděbrady]] a během války dále až do [[Kolín]]a, tentokráte regulací původního řečiště s plavební hloubkou 1,5 metru. Od roku 1944 byl úsek Poděbrady Mělník splavněn pro lodě o nosnosti 600 tun a před koncem války tato úprava umožnila odlehčit přepravě nákladů po železnici, ohrožované útoky spojeneckých letadel.
 
Po skončení druhé světové války byla do roku 1963 pouze dokončena kanalizace v úseku nad [[Poděbrady]], regulovaném za války. Zvrat ale nastává po roce 1963, kdy se na základě vládního usnesení 680/1963 má zvýšit podíl vodní dopravy v ČSSR a dále po rozhodnutí o výstavbě elektrárny ve [[Chvaletice|Chvaleticích]] a její zásobování uhlím středolabskou vodní cestou roku 1971. V tomto období byla, krom nahrazení prvních dvou zdymadel z počátku století novým zdymadlem v Obříství a úprav existující plavební dráhy, prodloužena souvisle splavná vodní cesta z [[Kolín]]a proti proudu po [[Chvaletice]] a posaveno [[Zdymadlo Pardubice|zdymadlo v Pardubicích]].
 
V této podobě se středolabská vodní cesta dočkala konce tisíciletí, kdy bylo rozhodnuto jí dokončit až do Pardubic a vybudovat zde koncový veřejný přístav. Zatím se podařilo pouze prodloužit souvisle splavný úsek vodní cesty z přístavu elektrárny ve [[Chvaletice|Chvaleticích]] úpravami koryta o 10 km pod [[Přelouč]], kde se po desetiletí prováděném bagrování písčitého dna řeky narazilo na skalní podloží a zahloubením řeky před ním vznikl na Labi peřejnatý úsek zvaný [[Labské Hrčáky]]. Ty měly být obejity bočním průplavem s vysokou plavební komorou, zvaným Nová Přelouč a zajišťujícím propojení s již splavným úsekem vodní cesty do Pardubic.
 
'''Současnost'''
 
V současnosti není střední Labe průběžně splavné v celé své délce, ale nedaleko [[Přelouč]]e je rozděleno na dva oddělené splavné úseky 2 km dlouhými peřejemi zvanými [[Labské Hrčáky]]. Peřeje se nacházejí pod [[zdymadlo Přelouč|zdymadlem Přelouč]] (řkm 949,1 až řkm 951,2 <ref name=zakon1141995 /> resp. ''řkm 112,515 až řkm 114,535 staré kilometráže'') a vznikly v průběhu 2. poloviny [[20. století]] soustředěním spádu říčního koryta na skalním prahu vystupujícím z podloží. K tomu došlo následkem soustavné těžby písku z řeky mezi [[Chvaletice]]mi a výchozem skalního prahu pod [[Přelouč]]í.
 
Vodní cesta na středním Labi je tedy celkem 138,10 km dlouhá, přičemž průběžně splavných a protřednictvím [[Dolní Labe (vodní cesta)|Dolního Labe]] na síť evropských vodních cest napojených, je pouze 112,5 km po [[Přelouč]] (resp. 102,5 km po prozatimní koncový [[přístav Chvaletice|přístav ve Chvaleticích]]). Horní 24 km dlouhý úsek od [[Přelouč]]e po [[Pardubice]] je sice také splavný pro velké lodě a jsou na něm 3 hotová [[zdymadlo|zdymadla]] s plavebními komorami, ale je od zbytku vodocestné sítě izolován a probíhá na něm pouze rekreační a místní osobní plavba.
 
Na výstavbu laterálního průplavu resp. vodního díla Nová Přelouč byl zpracován kladný posudek [[EIA]] <ref name="eia">[http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_244&id=XXX635 Nový plavební stupeň Přelouč], záznam o posouzení v informačním systému EIA, poslední úprava záznamu 29. 9. 2000</ref>, a roku 2006 na něj bylo vydáno i stavební povolení <ref name="sefara">Miroslav Šefara (ředitel Vodních cest ČR): [http://www.blisty.cz/art/37751.html Jak se v Čechách dodržuje právo aneb odpověď americkému brouku], Britské listy, 11. 12. 2007</ref> Než se však začalo s výstavbou zrušil v únoru 2006 Městský soud v Praze povolení výjimky k zásahu do biotopů třiceti zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, kterou 28. listopadu 2003 vydal ministr životního prostředí [[Libor Ambrozek]], z důvodu formálních nedostatků (nedostatečné odůvodnění zájmů převažujících nad zájmem ochrany přírody) <ref name="sefara" />. Poté 13. června 2008 zrušila pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové územní rozhodnutí krajského úřadu Pardubického kraje o umístění plavebního stupně, z důvodu absence dříve zrušené vyjímky. A pak 19. června 2008 pak stejný soud ze stejného důvodu zrušil i povolení k zásahu do významných krajinných prvků stavbou plavebního stupně.<ref>[http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2103433 Vodní dílo Přelouč dostává od soudu již třetí úder], Tisková zpráva Dětí Země, pobočka Klub za udržitelnou dopravu, web Děti Země, 13. 7. 2008</ref>
 
V současné době probíhají jednání mezi Ředitelstvím vodních cest a Ministerstvem životního prostředí o úpravě projektu tak, aby lépe vyhovoval požadavkům ochránců přírody a mohla na jeho výstavbu být opět udělena vyjímka k zásahu do biotopů třiceti zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin <ref>Stanislava Králová: [http://www.ecomonitor.cz/clanek.shtml?x=2201044 Kanál na Labi bojuje o ministerskou výjimku], Ecomonitor, 13. 10. 2009, rubrika Co píší jiní (jako zdroj uvedena MF Dnes, datum původního zveřejnění neuvedeno)</ref>
 
== Vodní cesta ==
Střední Labe je v celé své délce vodní cestou mezinárodního významu a je součástí '''vodní magistrály E 20''' ([[Severní moře]]-[[Hamburk]]-[[Mělník]]-[[Pardubice]]-[[Přerov]]-[[Dunaj]]) dle [[Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN)|Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN)]].

=== Klasifikace a parametry ===
Jedná se o spolehlivou a kvalitní vodní cestu, českou legislativou zařazenou do [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída IV|IV kategorie dle mezinárodní klasifikace vodních cest]] a splavnou pro lodě nebo [[sestava plavidel|tlačné soupravy]] maximálních rozměrů 84 x 11,5 metrů s nosností 1200 tun, při ponoru 2,10 m.
 
Ačkoliv maximální přípustná šířka [[plavidlo|plavidel]] odpovídá požadavkům klasifikační [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída Va|třídy Va]] či [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída Vb|Vb]] a užitná délka [[plavební komora|plavebních komor]] umožňuje i proplavení návrhového [[tlačný člun|tlačného člunu]] pro třídu Va (Evropa II) bez [[remorkér]]u, musí být Střední Labe zařazeno do třídy IV kvůli nedostatečné maximální délce [[plavební komora|plavebních komor]] (85 metrů místo 110 m požadovaných pro třídu Va dohodou [[AGN]]). Proto se v souladu s dohodou [[AGN]] v budoucnu počítá u všech plavebních stupňů s postupnou dostavbou druhých plavebních komor odpovídajících třídě Va.
 
Současné parametry sice, s výjimkou podjezdné výšky, vyhovují současnému plavebnímu provozu ale nejsou dostatečné vzhledem k požadavkům zakotveným v [[Dohoda AGN|dohodě AGN]] na vodní cesty mezinárodního významu. Proto v souladu s požadaky dohody AGN probíhá zvyšování podjezdných výšek mostů na standardních 5,25 m s možností pozdějšího zvýšení na 7 m, požadovaných dohodou AGN pro vodní cesty [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída Va|kategorie Va]] a nižší pro umožnění ekonomické přepravy [[TEU|kontejnerů]].
 
V dlouhodobějším časovém horizontu se počítá také se zvýšením parametrů vodní cesty tak, aby vyhovovala kategorii Va klasifiakce, a to především dostavbou druhých [[plavební komora|plavebních komor]] s větší užitnou délkou u plavebních stupňů. Výhledově pak zvýšení parametrů vodní cesty na [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída Vb|kategorie Vb]] přestavbou původních plavebních komor na komory odpovídající třídě Vb a úpravami plavební dráhy.
 
<gallery>
Řádek 46 ⟶ 73:
soubor:Mouth of Chrudimka into Elbe.jpg|Nadjezí stupně Pardubice, soutok s Chrudimkou
</gallery>
 
=== Hlavní úseky ===
* ''' Mělník - přístav Chvaletice''' řkm 837,37 - 939,87 (0,0 - 102,5)
Řádek 56 ⟶ 84:
Izolovaná část vodní cesty s plavební dráhou, již během [[20. století]] upravenou na potřebné parametry průpichy meandrů, prohloubením a výstavbou 3 kompletních [[zdymadlo|zdymadel]]. Počítá se s výstavbou koncového veřejného přístavu Pardubice v řkm 965,7 (129,0).
 
I když splavná část řeky končí u [[Kunětice|Kunětic]], navazující nesplavný úsek až k jezu v [[Opatovice|Opatovicích]] v řkm 987,8 (152,5 staré kilometráže) je zákonem 114/1995 Sb.<ref name=zakon1141995 /> definován jako sledovaná vodní cesta, dopravně významná, využitlná a další část řeky od Opatovic po [[Jaroměř]] (řkm 177 staré kilometráže) prováděcí vyhláškou 222/1995 Sb.<ref>Vyhláška ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí</ref> jako sledovaná vodní cesta účelová.
 
I když splavná část řeky končí u [[Kunětice|Kunětic]], navazující nesplavný úsek až k jezu v [[Opatovice|Opatovicích]] v řkm 987,8 (152,5 staré kilometráže) je zákonem 114/1995 Sb.<ref name=zakon1141995 /> definován jako sledovaná vodní cesta, dopravně významná, využitlná a další část řeky od Opatovic po [[Jaroměř]] (řkm 177 staré kilometráže) prováděcí vyhláškou 222/1995 Sb.<ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=222%2F1995&number2=&name=&text=|Vyhláška ministerstva dopravy 222/1995 Sb.]</ref> jako sledovaná vodní cesta účelová.
{{podrobně|Seznam sledovaných vodních cest v Česku}}
 
Překonání nesplavných [[Labské Hrčáky|Labských Hrčáků]], prodloužení souvisle splavného úseku vodní cesty do hradecko-pardubické aglomerace a vybudování koncového přístavu v [[Pardubice|Pardubicích]] se v soušasnosti (2009) připravuje.
{{podrobně|Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic}}
 
 
=== Plavební provoz ===
Plavební provoz se na středním labi rozvíjel postupně tak, jak se s výstavbou plavebních stupňů prodlužoval souvisle splavý úsek řeky od [[Mělník]]a. Plavební stupně nebyly stavěny návazně za sebou ale po celé délce toku, takže souvisle splavný úsek se v historii neprodlužoval kontinuálně ([[Zdymadlo Přelouč|Zdymadla Přelouč]] (1927) a [[Zdymadlo Srnojedy|Srnojedy]] (1937) nenjsou na souvisle splavný úsek řeky napojeny dodnes).
 
První osobní linka v trase [[Jiřice]] - [[Mělník]] byla zprovozněna roku 1926 po výstavbě plavební komory u starého jezu v [[Zdymadlo Lobkovice|Lobkovicích]] a již v té době probíhala doprava cukru z místních cukrovarů v [[Lobkovice|Lobkovicích]], [[Neratovice|Neratovicích]], [[Obříství]] a Mělníce.
 
* '''1926 - 1939'''
Postupně byla otevírána vodní cesta až po [[Poděbrady]], přičemž je ročně přepraveno kolem 100 000 tun nákladů.
* '''1940 - 1945'''
Množství dopraveného nákladu roste a po provizorním splavnění původního řečiště mezi [[Poděbrady]] a [[Kolín]]em, a otevření plavby v celém úseku Mělník - Kolín pro lodě nosnosti 600 tun v 1943, dosahuje ročního maxima 462 000 tun. Vodní cesta v této době poskytuje alternativu k železnici, ohrožované nálety spojenců.
* '''1946 - 1977'''
Po ukončení 2. světové války přechází velká část přeprav zpět na železnici a množství přepraveného nákladu kleslo na zhruba 150 až 200 tis. tun ročně.
* '''1978 až 1996'''
V tomto období bylo po Středním Labi dopravováno energetické uhlí pro [[Elektrárna Chvaletice|elektrárnu Chvaletice]],
celkový roční objem přepraveného nákladu dosahoval kolem 4 miliónů tun a počet proplavených lodí 8 až 11 tisíc.
* '''1997 - současnost'''
Touto vodní cestou je ročně dopravováno kolem 150 - 200 tis. tun nákldů přičemž počet proplavených lodí v první plavební komoře nad Mělníkem se pohybuje ročně mezi 600 až 1200.
 
V současnosti připravované souvislé splavnění do Hradecko-Pardubické aglomerace a vybudování koncového veřejného přístavu Pardubice má přepravu nákladů středolabskou vodní cestou opět oživit. Předpokládá se nárůst na 2 milióny tun přepravených nákladů ročně v roce 2020 <ref> Ing. Miroslav Šefara, Veřejný přístav Pardubice, Vodní cesty a plavba 3-4,2006</ref>, přičemž značnou část mají tvořit [[TEU|kontejnery]] a dále hromadné substráty a nadměrné náklady.
 
Hlavním faktorem v současnosti významně omezujícím využití vodní cesty je kriticky malá dovolená podjezdná výška mostů, jejiž katastrofálně nízká hodnota 3,7 metrů znemožňuje ekonomicky efektivní dopravu [[TEU|kontejnerů]] a [[nadměrný náklad|nadměrných nákladů]], čímž zbytečně limituje využití vodní cesty. Právě malá podjezdná výška je příčinou toho, že relativně častý transport nadměrných nákladů ze severomoravských hutí do přístavu [[Mělník]] k další přepravě do zahraničí, probíhá od [[Pardubice|Pardubic]] více než 100 km po silnici paralelně s existující vodní cesou.
 
== Parametry ==
Současné parametry sice, s výjimkou podjezdné výšky, vyhovují současnému plavebnímu provozu ale nejsou dostatečné vzhledem k požadavkům zakotveným v [[Dohoda AGN|dohodě AGN]] na vodní cesty mezinárodního významu. Proto v souladu s požadaky dohody AGN probíhá zvyšování podjezdných výšek mostů na standardních 5,25 m s možností pozdějšího zvýšení na 7 m, požadovaných dohodou AGN pro vodní cesty [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída Va|kategorie Va]] a nižší pro umožnění ekonomické přepravy [[TEU|kontejnerů]].
 
V dlouhodobějším časovém horizontu se počítá také se zvýšením parametrů vodní cesty tak, aby vyhovovala kategorii Va klasifiakce, a to především dostavbou druhých [[plavební komora|plavebních komor]] s větší užitnou délkou u plavebních stupňů. Výhledově pak zvýšení parametrů vodní cesty na [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída Vb|kategorie Vb]] přestavbou původních plavebních komor na komory odpovídající třídě Vb a úpravami plavební dráhy.
 
=== Přístavy ===
Řádek 152:
 
 
=== Mosty - Podjezdná výška ===
Největší limitující nevýhodou středolabské vodní cesty je malá podjezdná výška mostů. Před probíhající rekonstrukcí byl limitující silniční most v [[Poděbrady|Poděbradech]] s podjezdnou výškou jen 3,7 metrůmetru, který byl ale v roce 2007 nahrazen novým mostem s podjezdnou výšku 7 metrů. Dále byl rekonstruován železniční most v [[Nymburk|Nymburce]] a probíhá (2009) rekonstrukce železničního mostu v [[Kolín]]ě. Oba na podjezdnou výšku 5,25 metrů s jedním mostním polem přizpůsobeným k instalaci zvedacího mechanismu v budoucnosti.
 
{{podrobně|Seznam mostů přes Labe v Čechách}}
Řádek 186:
* [[Most P. Wonky]] (Pardubice, Hradecká ul. – silnice č. 324)
* Most v prodloužení ul. Pod zámkem, [[Pardubice]]
 
 
<gallery>
Řádek 196 ⟶ 195:
</gallery>
 
== HistoriePlavební provoz ==
Plavební provoz se na středním Labi rozvíjel postupně tak, jak se s výstavbou plavebních stupňů prodlužoval souvisle splavný úsek řeky od [[Mělník]]a. Plavební stupně nebyly stavěny návazně za sebou ale po celé délce toku, takže souvisle splavný úsek se v historii neprodlužoval kontinuálně ([[Zdymadlo Přelouč|Zdymadla Přelouč]] (1927) a [[Zdymadlo Srnojedy|Srnojedy]] (1937) nenjsou na souvisle splavný úsek řeky napojeny dodnes).
První etapa regulace středního Labe a výstavby středolabské vodní cesty začala roku 1901 u Mělníka. Do začátku [[První světová válka|první světové války]] roku 1914 se podařilo vybudovat první dvě zdymadla v [[Zdymadlo Hadík|Hadíku]] a [[Zdymadlo Obříství|Obříství]], ale s plavebními komorami rozměrů pouze 73 x 11 metrů. Dále se podařilo vybudovat jez v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a rozestavět jezy v [[Nymburk|Nymburce]], [[Poděbrady|Poděbradech]], [[Kolín]]ě a [[Předměřice|Předměřicích]] nad Hradcem králové.
 
První osobní linka v trase [[Jiřice]] - [[Mělník]] byla zprovozněna roku 1926 po výstavbě plavební komory u starého jezu v [[Zdymadlo Lobkovice|Lobkovicích]] a již v té době probíhala doprava cukru z místních cukrovarů v [[Lobkovice|Lobkovicích]], [[Neratovice|Neratovicích]], [[Obříství]] a Mělníce.
Po skončení první světové války v období první republiky nejprve dochází k útlumu, ale po roce 1930 se výstavba vodní cesty rozbíhá naplno a do vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] je střední Labe souvisle splavněno po [[Poděbrady]] a během války dále až do [[Kolín]]a, tentokráte regulací původního řečiště s plavební hloubkou 1,5 metru. Od roku 1944 byl úsek Poděbrady Mělník splavněn pro lodě o nosnosti 600 tun a před koncem války tato úprava umožnila odlehčit přepravě nákladů po železnici, ohrožované útoky spojeneckých letadel.
 
* '''1926 - 1939'''
Po skončení druhé světové války byla do roku 1963 pouze dokončena kanalizace v úseku nad [[Poděbrady]], regulovaném za války. Zvrat ale nastává po roce 1963, kdy se na základě vládního usnesení 680/1963 má zvýšit podíl vodní dopravy v ČSSR a dále po rozhodnutí o výstavbě elektrárny ve [[Chvaletice|Chvaleticích]] a její zásobování uhlím středolabskou vodní cestou roku 1971. V tomto období byla, krom nahrazení prvních dvou zdymadel z počátku století novým zdymadlem v Obříství a úprav existující plavební dráhy, prodloužena souvisle splavná vodní cesta z [[Kolín]]a proti proudu po [[Chvaletice]] a posaveno [[Zdymadlo Pardubice|zdymadlo v Pardubicích]].
Postupně byla otevírána vodní cesta až po [[Poděbrady]], přičemž je ročně přepraveno kolem 100 000 tun nákladů.
* '''1940 - 1945'''
Množství dopraveného nákladu roste a po provizorním splavnění původního řečiště mezi [[Poděbrady]] a [[Kolín]]em, a otevření plavby v celém úseku Mělník - Kolín pro lodě nosnosti 600 tun v 1943, dosahuje ročního maxima 462 000 tun. Vodní cesta v této době poskytuje alternativu k železnici, ohrožované nálety spojenců.
* '''1946 - 1977'''
Po ukončení 2. světové války přechází velká část přeprav zpět na železnici a množství přepraveného nákladu kleslo na zhruba 150 až 200 tis. tun ročně.
* '''1978 až 1996'''
V tomto období bylo po Středním Labi dopravováno energetické uhlí pro [[Elektrárna Chvaletice|elektrárnu Chvaletice]],
celkový roční objem přepraveného nákladu dosahoval kolem 4 miliónů tun a počet proplavených lodí 8 až 11 tisíc.
* '''1997 - současnost'''
Touto vodní cestou je ročně dopravováno kolem 150 - 200 tis. tun nákldů přičemž počet proplavených lodí v první plavební komoře nad Mělníkem se pohybuje ročně mezi 600 až 1200.
 
V současnosti připravované souvislé splavnění do Hradecko-Pardubické aglomerace a vybudování koncového veřejného přístavu Pardubice má přepravu nákladů středolabskou vodní cestou opět oživit. Předpokládá se nárůst na 2 milióny tun přepravených nákladů ročně v roce 2020 <ref> Ing. Miroslav Šefara: ''Veřejný přístav Pardubice'', Vodní cesty a plavba 3-4/2006</ref>, přičemž značnou část mají tvořit [[TEU|kontejnery]] a dále hromadné substráty a nadměrné náklady.
V této podobě se středolabská vodní cesta dočkala konce tisíciletí, kdy bylo rozhodnuto jí dokončit až do Pardubic a vybudovat zde koncový veřejný přístav. Zatím se podařilo pouze prodloužit souvisle splavný úsek vodní cesty z přístavu elektrárny ve [[Chvaletice|Chvaleticích]] úpravami koryta o 10 km pod [[Přelouč]], kde se po desetiletí prováděném bagrování písčitého dna řeky narazilo na skalní podloží a zahloubením řeky před ním vznikl na Labi peřejnatý úsek zvaný [[Labské Hrčáky]]. Ty měly být obejity bočním průplavem s vysokou plavební komorou, zvaným Nová Přelouč a zajišťujícím propojení s již splavným úsekem vodní cesty do Pardubic.
 
Hlavním faktorem v současnosti významně omezujícím využití vodní cesty je kriticky malá dovolená podjezdná výška mostů, jejiž katastrofálně nízká hodnota 3,7 metrů znemožňuje ekonomicky efektivní dopravu [[TEU|kontejnerů]] a [[nadměrný náklad|nadměrných nákladů]], čímž zbytečně limituje využití vodní cesty. Právě malá podjezdná výška je příčinou toho, že relativně častý transport nadměrných nákladů ze severomoravských hutí do přístavu [[Mělník]] k další přepravě do zahraničí, probíhá od [[Pardubice|Pardubic]] více než 100 km po silnici paralelně s existující vodní cesou.
'''Souasnost'''
 
Pro [[osobní vodní doprava|osobní vodní dopravu]] nemá dnes střední Labe větší význam, není zde vedena žádná linková osobní doprava (viz článek [[Osobní vodní doprava na Labi v Čechách]]). Ani pro sportovní plavbu není příliš atraktivní.
Na výstavbu laterálního průplavu resp. vodního díla Nová Přelouč byl zpracován kladný posudek [[EIA]] <ref name="eia">[http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_244&id=XXX635 Záznam o posouzení nového plavebního stupně Přelouč v informačním systému EIA]</ref>, a roku 2006 na něj bylo vydáno i stavební povolení <ref name="sefara">[http://www.blisty.cz/art/37751.html Jak se v Čechách dodržuje právo aneb odpověď americkému brouku, M. Šefara]</ref> Než se však začalo s výstavbou zrušil v únoru 2006 Městský soud v Praze povolení výjimky k zásahu do biotopů třiceti zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, kterou 28. listopadu 2003 vydal ministr životního prostředí [[Libor Ambrozek]], z důvodu formálních nedostatků (nedostatečné odůvodnění zájmů převažujících nad zájmem ochrany přírody) <ref name="sefara" />. Poté 13. června 2008 zrušila pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové územní rozhodnutí krajského úřadu Pardubického kraje o umístění plavebního stupně, z důvodu absence dříve zrušené vyjímky. A pak 19. června 2008 pak stejný soud ze stejného důvodu zrušil i povolení k zásahu do významných krajinných prvků stavbou plavebního stupně.<ref>[http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2103433 Vodní dílo Přelouč dostává od soudu již třetí úder]</ref>
 
V současné době probíhají jednání mezi Ředitelstvím vodních cest a Ministerstvem životního prostředí o úpravě projektu tak, aby lépe vyhovoval požadavkům ochránců přírody a mohla na jeho výstavbu být opět udělena vyjímka k zásahu do biotopů třiceti zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin <ref>[http://www.ecomonitor.cz/clanek.shtml?x=2201044 Ecomonitor, Kanál na Labi bojuje o ministerskou výjimku]</ref>
 
== Literatura ==
* {{Citace periodika | příjmení = Řehák| jméno = Pavel | titul = Ing | periodikum = Vodní cesty a plavba | rok = 2006 | číslo = 3-4 | strany = 12}}
 
== Film ==
 
* [http://www.youtube.com/watch?v=GoFNZoFn2Kc Jak si lidé plují (1. díl - Pánbůh nás má rád, 2. díl - Plouti je nutné, 3. díl - Cesty pro lodě)] - Režie Přemysl Staněk, Scénář a komentář Franišek Nepil (Spisovatel František Nepil popisuje v tomto [[filmový dokument|filmovém dokumentu]] vývoj vodní dopravy v čekých zemích i ve světě. Její přínosy pro člověka a vztah k přírodě a krajině. Dokument obsahuje záběry plavby na Labi.).
 
== Reference ==
<references />
 
== Související články ==
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic]]
* [[Parametry vodních cest v Česku]]
* [[Seznam mostů přes Labe v Čechách]]
* [[Kanál Dunaj-Odra-Labe]]
* [[Osobní vodní doprava na Labi v Čechách]]
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.rvccr.cz/?s=3&m=23 Splavnění do Pardubic], Ředitelství vodních cest ČR, 2008
 
=== Literatura ===
* {{Citace periodika | příjmení = Řehák| jméno = Pavel | titul = Ing | periodikum = Vodní cesty a plavba | rok = 2006 | číslo = 3-4 | strany = 12}}
 
=== Externí odkazyFilm ===
* Jak si lidé plují (1. díl - Pánbůh nás má rád, 2. díl - Plouti je nutné, 3. díl - Cesty pro lodě) - režie Přemysl Staněk, scénář a komentář Franišek Nepil. Spisovatel František Nepil popisuje v tomto [[filmový dokument|filmovém dokumentu]] vývoj vodní dopravy v čekých zemích i ve světě a její přínosy pro člověka a vztah k přírodě a krajině. Dokument obsahuje záběry plavby na Labi. ([http://www.youtube.com/watch?v=GoFNZoFn2Kc on line na YouTube])
[http://www.rvccr.cz/?s=3&m=23 Ředitelství Vodních Cest ČR - Plavební stupeň Přelouč]
 
[[Kategorie:Labe]]