Sítnice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nejsou zdroje |
Článek od základu přepracován, doplněny věrohodné zdroje. |
||
Řádek 21:
|MeshNumber = A09.371.729
}}
'''Sítnice''' ([[latina|lat]]. '''retina''') je vnitřní tenká vrstva [[oko|oka]] [[obratlovci|obratlovců]]. Její hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů přicházejících na sítnici skrze [[čočka (oko)|čočku]]
== Stavba ==
=== Mikroskopická ===
Anatomicky se člení na deset vrstev: vrstva [[pigment]]ových [[buňka|buněk]], vrstva čivých výběžků, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva (tyčinky a čípky), zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva (bipolární, horizontální a amakrinní buňky), vnitřní plexiformní vrstva, vrstva gangliových buněk, vnitřní ohraničující membrána, vrstva [[axon]]ů gangliových buněk. <ref name=cihak> {{citace monografie | příjmení = Čihák | jméno = Radomír | titul = Anatomie 3 | vydavatel = Grada publishing | rok = 2004}} </ref>, přičemž čivé výběžky jsou nejdále od dopadajícího světla.
==== Funkce jednotlivých buněk ====
* Pigmentové buňky - pohlcují světlo, které již bylo zaznamenáno tyčinkami a čípky a zabraňuje jeho zpětnému odrazu (jako je tomu u [[kočkovité šelmy|kočkovitých šelem]]) čímž zvyšuje ostrost vidění.
* Tyčinky a čípky - modifikované [[neuron]]y se schopností reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují i na slabé světlo, ale neregistrují barvy a neposkytují dostatečně ostrý obraz. Čípků jsou tři druhy (jeden pro každou [[základní barvy|základní barvu]]), poskytují ostrý a barevný obraz, ale potřebují dostatečné osvětlení.
* Bipolární buňky - přepojení vzruchu z čivých buněk.
* Horizontální buňky, amakrinní buňky - Asociační buňky propojující mezi sebou jednotlivé bipolární, případně gangliové buňky. Podílí se na předzpracování obrazu (proč je tomu tak plyne z původu sítnice - viz níže).
* Gangliové buňky - buňky sbírající informace ze sítnice (je jich cca 10x méně než čivých buněk) a přeposílající informace dále do [[mozek|mozku]]. Soubor jejich [[axon]]ů tvoří [[zrakový nerv]].
=== Makroskopická ===
Na sítnici jsou dobře zřetelné dva útvary - slepá skvrna, neboli optický disk, kudy vystupuje [[zrakový nerv]] a vstupuje ''a. centralis retinae'' která se tam i větví na své čtyři hlavní větve. Optický disk je důležitý bod při vyšetření [[oftalmoskop]]em - jestli je propadlý tak je zvýšený nitrooční tlak (který může způsobit [[zelený zákal]]), jestli je naopak vystouplý, je zvýšený tlak nitrolebeční, což může být způsobeno mnoha patologickými procesy v lebce, které mohou být život ohrožující ([[nádor]], [[hydrocephalus]], [[epidurální krvácení]]). <ref name=cihak />
Druhým útvarem je takzvaná centrální jamka obsahující žlutou skvrnu. Žlutá skvrna je místem maximální ostrosti vidění, obsahuje pouze čípky a ostatní vrstvy sítnice jsou odsunuty stranou (tím vzniká ona jamka). Paprsky jdoucí z předmětu, na nějž se [[oko]] soustředí jsou zaostřovány právě sem. <ref name=cihak />
== Mechanismus vidění ==
Působením světelných paprsků pronikajících do oční koule dochází v tyčinkách a čípcích ke vzniku chemické reakce a následnému vzniku nervových impulsů přenášených do [[centrální nervový systém|centrálního nervového systému]]. Látka obsažená ve fotoreceptorech, u které dochází k rozkladu působením světla, se nazývá [[rodopsin]].
== Vývojový původ sítnice ==
Sítnice vzniká jako výchlipka z [[embryo]]nálního [[mozek|mozku]] (konkrétně z prosencephala) což zapříčiňuje jednak její stavbu a jednak fakt, že ke zpracování zrakového vjemu dochází už v sítnici samotné. Také to způsobuje, že [[zrakový nerv]] na sobě má [[mozkové pleny|meningy]], což je důvod proč se ho někteří vědci zdráhají nazývat zrakovým nervem a preferují pojem "zrakový svazek". <ref name=vacek> {{citace monografie | příjmení = Vacek | jméno = Zdeněk | titul = Embryologie | vydavatel = Grada publishing | rok = 2006}} </ref>
== Reference ==
<references/>
{{wikislovník|sítnice}}
{{Oko}}
| |||