Karel Vladislav Zap: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava sekce odkazů, jeden upřesněn do refů
Řádek 2:
 
== Životopis ==
V Praze studoval na piaristickém gymnáziu, na univerzitě se seznámil s [[Josef Jungmann|Jungmannem]], [[Václav Hanka|Hankou]] a dalšími osobnostmi českého obrození, což podstatně ovlivnilo jeho literární tvorbu. V roce [[1836]] se ve [[Lvov]]ě (dnes západní [[Ukrajina]], tehdy rakouská [[Halič]]) stal úředníkem v účetní kanceláři. Tady se také oženil, vzal si Honoratu (1825-1856) ze šlechtického rodu Wišniowských, také literárně činnou. Ze Lvova o životě místních obyvatel psal např. do časopisů [[Květy (časopis)|Kwěty české]], [[Vlastimil]], [[Česká včela]], [[Časopis Českého musea|Časopisu českého musea]].<ref name="Atlas 1">{{Citace monografie
| příjmení = Vavroušek
| příjmení2 = Novák
| jméno = Bohumil
| jméno2 = Arne
| titul = [[Literární atlas československý, díl 1]]
| vydavatel = Prometheus
| místo = Praha
| rok = druhé vydání 1952
| isbn =
| kapitola = Karel Vladislav Zap
| strany = 70
}}</ref>
 
Po mnoha letech se vrátil v roce [[1845]] do Prahy, kde nastoupil nejprve jako účetní, od roku 1849 pak jako středoškolský profesor, učil češtinu a dějepis. Zajímal se velice o staré pražské památky, zeměpis a historii. Spolupracoval úzce s Maticí českou, která mu některé svazky pomohla vydat. Za nejdůležitější jeho práci je považována trojdílná, bohatě ilustrovaná ''Českomoravská kronika'' popisující historii do r. 1526, jejíž 1. díl napsal už ve Lvově.<ref name="Atlas 1">Atlas 1, str.70</ref> Třetí díl nestačil dopsat, dokončili jej po roce 1874 Josef Kořán, A. Rezek a J. Svátek. Zapojil se také do Archeologického muzejního sboru a Jednoty svatovítské pro dostavbu [[chrám svatého Víta|chrámu sv. Víta]]. Pro svůj zájem o umělecké památky je řazen spolu s [[Jan Erazim Vocel|Janem Erazimem Vocelem]] mezi české zakladatele [[Dějiny umění|Dějin umění]].
 
== Dílo ==
{{NK ČR|jk01152094}}
{{Wikisource}}
*''Popsání hlavního města Království českého Prahy'' (1835)
*''Všeobecný zeměpis'' – 3 díly a dodatek (1846-1851)
Řádek 18 ⟶ 28:
*''Poutník'', časopis propagující slovanskou vzájemnost (1846 – 1847)
 
== LiteraturaOdkazy ==
=== Reference ===
*Literární atlas československý, 1.díl, str.70, vydání z roku 1952, vydavatel J. Otto, autoři Bohumil Vavroušek a [[Arne Novák]]
<references/>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kutnar | jméno = František | odkaz na autora = František Kutnar | příjmení2 = Marek | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = Jaroslav Marek | titul = Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 1065 | isbn = 80-7106-252-9}}
=== Externí odkazy ===
 
{{NK ČR|jk01152094}}
== Externí odkazy ==
{{Wikisource}}
*[http://www.spisovatele.cz/karel-vladislav-zap Web Spisovatelů o Zapovi]
* [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/104590 ZAP, Karel Vladislav. ''Hlavní farní chrám Nanebevzetí Panny Marie před Týnem ve starém městě Pražském, jeho osudy, historické, starožitné a umělecké památnosti''. Praha : Pospíšil, 1854.]
* [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/37744 ZAP, Karel Vladislav. ''Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze''. Praha : Kober, 1868.]