Šporkové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Sporckové, + erb, příbuzenstvo, literatura (=zdroj), rozšíření historie - příchod do čech, f.a.sporck, jan špork, zánik
Řádek 4:
Do [[Čechy|Čech]] přišli během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Do roku [[1647]] povýšili do [[Panský stav|panského stavu]]. V [[17. století]] byli povýšeni do [[hrabě]]cího stavu. Rod vlastnil [[Heřmanův Městec]], [[Malešov]], [[Konojedy]] a [[Lysá nad Labem|Lysou]].
 
Jan Sporck († [[1679]]) jako prostý voják sloužil v řadách katolické ligy, v [[Bavorsko|bavorské]] armádě válčil na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]]. Vévoda [[Maxmilián Bavorský]] jej povýšil na plukovníka, avšak Jan odešel do vojska císaře Ferdinanda, kde se z něj stal válečný rada, generál jízdy a říšský hrabě. V armádě sloužil až do vysokého věku. V Čechách získal Lysou nad Labem, [[Konojedy]], Heřmanům Městec či Malešic. Jeho syn Jan Rudolf se stal boleslavskýmv roce 1720 staroboleslavským proboštem a pražským pomocným biskupem,. Jan Rudolf polním Maršálkem a nejvyšším hofmistrem a Jan Václav též nejvyšším hofmistrem, ale také ředitelem dvorské a komorní hudby na dvoře [[Marie Terezie]].
 
Další Janův syn, [[František Antonín Špork]] ([[1662]] - [[1738]]), studoval na pražské univerzitě, poté cestoval po celé [[Evropa|Evropě]]. Od roku [[1690]] vykonával funkci královského místodržícího. Také patřil k prvním, kteří do Čech zavedli hru na [[lesní roh]]. Zanechal po sobě zámek [[Kuks]], špitál a barokní lázně. Zámek i špitál spolu s lázněmi byl vyzdoben díly předních [[baroko|barokních]] sochařů a malířů. Proslul zejména jako mecenáš významných umělců (především sochaře [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]]) a jeho jméno je trvale spojeno s vybudováním [[Kuks]]u a areálu zámku v [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]]. Vybudoval knihovny v Praze, Lysé nad Labem a Kuksu, v roce [[1701]] založil v pražském paláci Na Poříčí první stále šlechtické divadlo, později dokonce stálou italskou operní scénu. Vystupoval jako ostrý kritik společenských poměrů a zastánce myšlenek tolerance, na jejichž podporu vydával knihy ve své soukromé tiskárně. Právě kvůli těmto knihám se dostal do konfliktu s oficiálními kruhy, který skončil konfiskací knihovny a obžalobou z kacířství, z čehož jej obvinili [[jezuité]], se kterými vedl spory o majetek.