Vladislavské zřízení zemské: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Pozdější vývoj |
|||
Řádek 1:
== Charakteristika ==
Vladislavské zřízení zemské vzniklo za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II. Jagelonského]] ([[1456]]
Autorem a tvůrcem ducha zákona byl odpůrce politického vzestupu městského stavu královský prokurátor [[Albrecht Rendl z Oušavy]]. V zákoníku byla rozvinuta koncepce, že královská města jsou poddanými krále a nejsou tudíž rovnocenným partnerem [[šlechta|šlechty]]. Zřízení mělo 554 článků, bylo v něm obsaženo mnoho ustanovením starobylého rázu, aby šlechta vyvolala dojem, že jen kodifikuje dávno nabytá práva. Rozhodující pro výběr právních předpisů, které byly do Vladislavského zřízení zařazeny, byly především potřeby politické, tedy právní zakotvení ústavních vztahů mezi králem a stavy a mezi stavy navzájem.
Řádek 8 ⟶ 9:
Zákoník se svým způsobem přijetí lišil od obdobných zemských zřízení sousedních zemí. Zatímco v sousedních zemích vydával zemské zřízení zeměpán, který do jisté míry vzal v úvahu zájmy stavů své země, v Čechách tomu bylo naopak. Zde rozhodovaly o zemském zřízení privilegované stavy, které podle vlastního uvážení zohlednily zájmy svého panovníka. Stavovská formulace královské moci byla samozřejmě ve své podstatě převážně limitující a přinášela zásadní omezení moci panovníka.
== Pozdější vývoj ==
Po smrti Vladislava byl pořízen latinský překlad pod názvem ''Constitutiones terrae'' od [[Racek Doubravský|Racka Doubravského]] pro potřeby nového krále [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] Zemské bylo vydáno ještě třikrát a to v roce 1530, kdy byla vydána jen část, ale již nově uspořádána. Dále v roce 1549, kdy došlo k celkovému formálnímu přepracování. Články byly očíslovány a k zemskému zřízení byl připojen obsah a věcný rejstřík. Obsah se změnil pod vlivem neúspěšného [[Stavovský odboj roku 1547|stavovského povstání]] proti Ferdinandu I. Byla posílena instituce panovníka, nedotknutelnost jeho práv a naopak bylo oslabeno postavení stavů. Poslední redakce vyšla v roce 1564 a nepřinesla zásadnější změnu. Platila až do roku 1627, kdy bylo vydáno ''[[Obnovené zřízení zemské]]''.
Vedle toho byly v průběhu času do zemského zřízení začleňovány další doplňky. První takový byla v roce 1517 tzv. ''[[Svatováclavská smlouva]]'', která řešila spory mezi šlechtou a městy. Roku [[1523]] to byla ''[[Smlouva o ručnicích]]'', která řešila ozbrojování, především užívání střelných zbraní a byla namířena proti volnému ozbrojování poddaných. V roce [[1534]] bylo připojeno ''[[Narovnání o hory a kovy]]'', které upravovalo panovníkův [[horní regál]]. Posledním připojeným textem byl traktát královského prokurátora [[Jakub Menšík z Menštejna|Jakuba Menšíka z Menštejna]] z roku [[1600]] ''O mezích, hranicích, soudu a rozepři mezní'', který upravoval spory o hranice pozemků.
==Reference==
* {{Citace monografie
* Malý, Karel (ed.): Vladislavské zřízení zemské a počátky ústavního zřízení v českých zemích (1500 - 1619). Praha 2001.▼
| příjmení = Malý
* Kreuz, Petr - Martinovský, Ivan (edd.): Vladislavské zřízení zemské a navazující prameny (Svatováclavská smlouva a Zřízení o ručnicích). Edice. Praha, Scriptorium 2007. (''nejnovější edice textu'')▼
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Malý
| titul = Dějiny českého a československého práva do roku 1945
| vydavatel = Linde
| místo = Praha
| rok = 1999
| strany = 87–89
| isbn = 80-7201-167-7
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Malý
| jméno = Karel
▲
| vydavatel = Historický ústav Akademie věd České republiky
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-7286035-6
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kreuz
| jméno = Petr
| příjmení2 = Martinovský
| jméno2 = Ivan
| odkaz na autora =
▲
| vydavatel = Scriptorium
| místo = Praha
| rok = 2007
| isbn = 978-80-86197-91-3
}}
[[Kategorie:Právní dějiny]]
| |||