'''Národní výbor''' byl původně jako '''Svatováclavský výbor''' založen na schůzi obrozeneckých sil ve Svatováclavských lázních v [[Praha|Praze]] [[11.3 březen|11. března]] [[1848]]. Svatováclavský výbor, vedený představiteli [[Liberalismus|liberálního]] měšťanstva a inteligence, se v březnových dnech stal vůdčí silou českého politického hnutí. S příchodem radikálních demokratů byl v dubnu [[1848]] rozšířen na stočlenný orgán, který se pod názvem Národní výbor stal uznávanou politickou [[instituce|institucí]]. Po porážce červnového povstání, v jehož čele radikální demokraté stály, byl Národní výbor [[26.6 červen|26. června]] [[1948]] rozpuštěn.
Čeští radikální demokraté rovněž navrhovali, aby vznikly pobočky Národního výboru také v dalších městech a obcích. To však bylo zamítnuto s odkazem na jeho poradní funkci. Podařilo se to však u jiného spolku, který byl pod názvem '''Slovanská lípa''' založen [[30.4 duben|30.1848 dubna]] [[1948]] v Praze. Jeho posláním bylo posilovat národní uvědomění a slovanskou vzájemnost. Později vznikla řada jeho odboček a na jejich sjezdu byla v roce 1948 založena '''Jednota Lip slovanských''' jako celozemská politická organizace. Za [[Neoabsolutismus|bachovského absolutismu]] se Lípa slovanská přeměnila v nepolitický spolek a ještě v roce [[1949]] zanikla.
