Verze z 20. 5. 2010, 17:52 editovat Vojtěch Zavadil (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 23 593 editací úpravy odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 5. 2010, 18:21 editovat zrušit editaci Vojtěch Zavadil (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 23 593 editací doplnění Rozšíření Přejít na další porovnání →
Řádek 17: [[Soubor:Kalanchoe pumila 3.jpg\|thumb\|''Kalanchoe pumila'']] '''Tlusticovité''' (''Crassulaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné\|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[lomikamenotvaré]] (''Saxifragales''). Tato čeleď je kosmopolitně rozšířena a zahrnuje asi 900 až 1500 druhů ve 35 rodech. Její zástupci jsou převážně suchomilné sukulenty se zdužnatělými listy. Některé druhy jsou používány jako skalničky nebo pokojové rostliny. ~~'''Tlusticovité''' (''Crassulaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné\|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[lomikamenotvaré]] (''Saxifragales'').~~ == Charakteristika == ~~Sukulentní~~Tlusticovité jsou sukulentní byliny a keře se střídavými,vstřícnými nebo i přeslenitými jednoduchými listy, někdy uspořádanými v bazální růžici. Rostliny jsou lysé nebo s jednoduchými chlupy. Na povrchu [[epidermis]] se často vytváří izolující vosková vrstva. Listy jsou dužnaté, celistvé nebo zřídka peřeně členěné, výjimečně i zpeřené, s peřenou žilnatinou nebo jednožilné, [[unifaciální]], bez palistů. Čepel je celokrajná nebo vroubkovaná či zubatá. Květy jsou jednotlivé nebo ve vrcholících či chocholících, pravidelné, většinou pětičetné a oboupohlavné, obvykle bez [[hypanthium\|hypanthia]]. Kalich i koruna v počtu 4 nebo 5, výjimečně 3 nebo až 30 plátků, volné nebo srostlé. Tyčinek je nejčastěji 5 (3 až 30), jsou volné nebo přirostlé ke koruně, na bázi srostlé nebo nesrostlé. [[Gyneceum]] je složeno z 5 (3 až 30) volných nebo na bázi srostlých plodolistů, s 5 až mnoha (výjimečně jen 1) vajíčky a laterální [[placentace\|placentací]]. Plodem je měchýřek nebo výjimečně tobolka, vznikající srůstem plodolistů. Semena jsou drobná a jsou šířena především větrem. Tlusticovité často obsahují [[tanin]]y a [[alkaloid]]y. Charakteristický je [[CAM]] metabolismus. Oxid uhličitý je přijímán v noci, kdy se otevírají průduchy, je metabolizován a ve dne probíhá jeho štěpení fotosyntézou. Rostlina tak zabraňuje ztrátám vody. Řádek 28 ⟶ 27: Mykorhiza chybí. Opylovány jsou hmyzem, některé velkokvěté druhy ''Kalanchoe'' ptáky. Častá je [[protandrie]], zabraňující samoopylení tím, že nejdříve dozrají prašníky a po jejich vyprášení se teprve stávají čnělky schopné opylení. ~~Charaketistickým~~Charakteristickým stanovištěm jsou suché a skalnaté oblasti. Existují však zcela netypické výjimky, některé mexické druhy rodu [[rozchodník]] (''[[Sedum]]'') rostou jako epifyty, přinejmenším jeden druh [[Tlustice (rod)\|tlustice]] (''Crassula'') je vodní. Vlhkomilnou rostlinou je i evropská [[masnice vodní]] (''Tillaea aquatica'').▼ ~~Kosmopolitní čeleď, zahrnující asi 900 až 1500 druhů ve 35 rodech. Centra diversity jsou v Mexiku a jihoafrickém [[Kapsko\|Kapsku]], nejsou zastoupeny v jihovýchodní Asii a Polynesii.~~ == Výskyt == ▲Charaketistickým stanovištěm jsou suché a skalnaté oblasti. Existují však zcela netypické výjimky, některé mexické druhy rodu [[rozchodník]] (''[[Sedum]]'') rostou jako epifyty, přinejmenším jeden druh [[Tlustice (rod)\|tlustice]] (''Crassula'') je vodní. Čeleď je kosmopolitní, není zastoupena v jihovýchodní Asii a v Polynésii. Největší druhové bohatství je v Mexiku a jihoafrickém [[Kapsko\|Kapsku]]. ~~V České republice jsou zastoupeny rody [[rozchodník]] (''Sedum'') se 14 taxony a [[netřesk]]y rodů (''[[Jovibarba]]'') a (''[[Sempervivum]]'') - 3 taxony.~~ V České republice se jako původní rostliny vyskytuje 12 druhů v 5 rodech. [[Rozchodník]] (''Sedum'') je zastoupen 6 druhy, [[rozchodníkovec]] (''Hylotelephium'', dříve řazen do rodu rozchodník) 3 druhy. Další 3 rody jsou zastoupeny jediným druhem: [[masnice vodní]] (''Tillaea aquatica''), [[rozchodnice růžová]] (''Rhodiola rosea'') a [[netřesk výběžkatý]] (''Jovibarba globifera''). Dosti často zplaňují některé pěstované druhy: [[rozchodník pochybný]] (''Sedum spurium''), [[rozchodník suchomilný]] (''Sedum rupestre''), [[rozchodník španělský]] (''Sedum hispanicum'') a [[netřesk střešní]] (''Sempervivum tectorum'').<ref name="klíč">{{Citace monografie \| příjmení = Kubát \| jméno = K. et al. \| odkaz na autora = \| titul = Klíč ke květeně České republiky \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok = 2002 \| isbn = 80-200-0836-5 \| kapitola = \| strany = \| jazyk = }}</ref> == Taxonomie == V [[Cronquistův systém\|Cronquistově]] systému byla čeleď řazena do řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''). Dříve bylo rozlišováno 6 podčeledí, některé se však ukázaly [[monofyletický\|nemonofyletické]]. V současné taxonomii jsou rozlišovány dvě podčeledi - ''Kalanchoideae'' a ''Sempervivoideae''. Rodové členění je dosud značně neustálené.▼ ▲Rodové členění je značně neustálené. == Využití == Řádek 61 ⟶ 72: ''[[Adromischus]]'', ''[[Aeonium]]'', ''[[Aichryson]]'', ''[[Bryophyllum]]'', ''[[Chiastophyllum]]'', ''[[Cotyledon]]'', ''[[Crassula]]'', ''[[Cremnophila]]'', ''[[Diamorpha]]'', ''[[Dudleya]]'', ''[[Echeveria]]'', ''[[Graptopetalum]]'', ''[[Greenovia]]'', ''[[Hylotelephium]]'', ''[[Hypagophytum]]'', ''[[Kalanchoë]]'', ''[[Lenophyllum]]'', ''[[Meterostachys]]'', ''[[Monanthes]]'', ''[[Mucizonia]]'', ''[[Orostachys]]'', ''[[Pachyphytum]]'', ''[[Pagella]]'', ''[[Perrierosedum]]'', ''[[Pistorinia]]'', ''[[Prometheum]]'', ''[[Pseudosedum]]'', ''[[Rhodiola]]'', ''[[Rosularia]]'', ''[[Sedella]]'', ''[[Sedum]]'', ''[[Sempervivum]]'', ''[[Sinocrassula]]'', ''[[Telmissa]]'', ''[[Thompsonella]]'', ''[[Tylecodon]]'', ''[[Umbilicus]]'', ''[[Villadia]]'' == Reference == <references /> == Literatura ==

Tlusticovité: Porovnání verzí