Jozef Tiso: Porovnání verzí

Odebráno 96 bajtů ,  před 11 lety
Oprava opakujících se referencí a vnitřních odkazů
(Oprava opakujících se referencí a vnitřních odkazů)
| pořadí =
| úřad =Prezident [[Slovenský štát|první Slovenské republiky]]
| od =[[29. listopad|29. listopadu]]u [[1939]]
| do =[[duben|dubna]] [[1945]]
| předchůdce =funkce zřízena
[[Soubor:TISO HOUSE.JPG|vpravo|thumb|Rodný dům]]
 
'''Jozef Tiso''' ([[13. říjen|13. října]] [[1887]] [[Veľká Bytča]]<ref name = "Slovensky">''Slovenský rodoľub Dr. Jozef Tiso'' (1887-1947). Trenčín : Ivan Štelcer, 1992 179 s ISBN 80-900537-3-4., str. 8</ref><ref>[[Konštantín Čulen|Čulen, K.]]: ''Po Svätoplukovi druhá naša hlava'', Garmond, Partizánske, 1992, ISBN 80-83587-01-X, str. 32</ref> – [[18. duben|18. dubna]] [[1947]] [[Bratislava]]) byl [[Slovensko|slovenský]] [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kněz, politik Hlinkovy [[Slovenská ľudová strana|Slovenské ľudové strany]] a v letech 1939–1945 prezident [[Slovenská republika (1939)|Slovenské republiky]], satelitního státu [[nacistické Německo|nacistického Německa]]. Po válce byl odsouzen československým Národním soudem v politickém procesu<ref>[[Karel Kaplan|KAPLAN, Karel]]. Dva retribuční procesy : komentované dokumenty (1946-1947). 1. vyd. Praha : Ústav pro soudobé dějiny ČSAV, 1992. 346 s ISBN 8085270056, str. 5</ref><ref>''Slovenský rodoľub Dr. Jozef Tiso (1887-1947)''. Trenčín : Ivan Štelcer, 1992 179 s ISBN 80-900537-3-4., str. 16</ref> za válečné zločiny k smrti a popraven.
 
== Život ==
=== Studia ===
 
Narodil se v rodině řezníka jako druhé ze sedmi dětí. Lidovou školu vystudoval ve Velké Bytči. Jednalo se o trojjazyčnou maďarsko-slovensko-německou katolickou školu.<ref>''Slovenský rodoľub Dr.name Jozef= Tiso'' (1887-1947). Trenčín : Ivan Štelcer, 1992 179 s ISBN 80-900537-3-4., str. 8<"Slovensky"/ref> Nižší třídy gymnázia studoval na gymnáziu v [[Žilina|Žilině]]. Potom pokračoval v nitranském semináři a tamním piaristickém gymnáziu, kde dokončil středoškolské studium.<ref>Čulen K.: ''Po Svätoplukovi druhá naša hlava'', Garmond, Partizánske, 1992, ISBN 80-83587-01-X, str. 33</ref> Posléze jej jako zvláště nadaného poslal biskup na univerzitu do [[Vídeň|Vídně]] (na takzvané Pazmáneum, které bylo určené pro obzvlášť talentované a perspektivní adepty kněžské dráhy). Zde absolvoval teologii v roce 1910 a téhož roku jej [[Augustín Fischer-Colbrie]] vysvětil na kněze.<ref>Čulen K.: ''Po Svätoplukovi druhá naša hlava'', Garmond, Partizánske, 1992, ISBN 80-83587-01-X, str. 37</ref>
 
=== Knězem, kariéra v církvi ===
716

editací