Verze z 18. 3. 2010, 23:40 editovat John M (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 357 editací →‎Rodokmen pánů z Kravař: Petr Konopišťský ze Šternberka ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 5. 2010, 17:26 editovat zrušit editaci Jana Lánová (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 58 848 editací + jméno, příbuzenstvo erb, rozčlenění, drobnosti + 1 lit Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Kravarove.jpg\|thumb\|right\|200px\|Erb pánů z Kravař]] '''Páni z Kravař''' byl starý moravský šlechtický rod s erbem stříbrné zavinuté střely v červeném poli, náležící do rozrodu [[Benešovici\|Benešoviců]]. ~~Vymřeli roku [[1466]] po meči.~~ == Jméno== [[Přídomek]] pochází od [[Kravaře\|Kravař]] na [[Okres Opava\|Opavsku]]. Ke jménu rodu se vypráví příběh, kdy pasák krav zachránil před medvědem dceru hradního pána, který mu ji dal za ženu a povýšil jej na [[rytíř]]e „z Kravař.“ == Historie == Je možné, ale ne zcela prokazatelné, že v jejich žilách cca od poloviny 13. století kolovala krev [[Dynastie Přemyslovců\|Přemyslovců]]. Vok z Benešova a Kravař měl pravděpodobně za manželku dceru [[Přemysl Otakar II.\|Přemysla Otakara II.]] z levého boku. Páni z Kravař se často se ženili a své dcery a sestry vdávali za příslušníky rodu [[Rožmberkové\|Rožmberků]]. Starší literatura uvádí, že praotcem rodu Kravařů je Drslav z rodu [[Benešovci\|Benešovců]], který měl syna Voka. Novodobí autoři historických publikací však píší, že Vok, syn Drslavův a Vok z Benešova a Kravař byly dvě rozdílné osoby. Ve starší literatuře se též mylně slučuje ~~Voka~~Vok z Benešova a Kravař a [[Vok I. z Kravař]] v jednu historickou osobu. Staří i noví autoři se však shodují v tom, že otce Voka I. z Kravař nelze bezpečně historicky doložit, protože rodiče tohoto šlechtice se nikde neuvádějí. Zdá se však že otcem Voka I. z Kravař (1300-1329) byl Vok z Kravař a Benešova (1274-1283) z rodu [[Benešovci\|Benešovců]]. Kravařové se záhy rozdělili na ~~dvě~~tři rodové větve. [[Vok II. z Kravař]] se stal zakladatelem plumlovsko-strážnické větve, ~~bratři~~když v roce [[1325]] získal Plumov od krále [[Jan Lucemburský\|Jana Lucemburského]]. Větev se dále dělila na plumlovskou a strážnickou odnož. Bratři z druhého manželství [[Vok I. z Kravař\|Voka I. z Kravař]] [[Ješek z Kravař]] a [[Drslav z Kravař]] se stali zakladateli fulnecko-jičínské větve. Poslední linie sídlila ve [[Slezsko\|slezském]] [[Tvorkov]]ě, k němuž přikoupila [[Přerov]], [[Napajedla]], [[Zábřeh]] a [[Boletice]]. Páni z Kravař zastávali významné funkce v [[Markrabství moravské~~\|Markrabství moravském~~]]m, které bylo samosprávnou zemí, jehož představitelem byl moravský markrabě. Někteří z Kravařů zastávali funkce zemských komorníků, [[Jindřich z Kravař a Plumlova]], [[Petr z Kravař a Strážnice]] a [[Lacek z Kravař a Helfštejna]] dosáhli na druhý nejvyšší moravský post po markraběti, jímž byl [[zemský hejtman]]. Petr († [[1425]]) se stal nejvyšším hofmistrem [[Království české]]ho a moravským hejtmanem. Poskytl ochranu [[Jan Hus\|Janu Husovi]], podepsal protestní dopis české šlechty adresovaný [[Kostnický koncil\|kostnickému koncilu]] po Husově upálení. Jako spojenec [[Jagellonci\|Jagellonců]] bojoval s řádem [[Řád německých rytířů\|německých rytířů]]. Jeden z Kravařů - [[Lacek z Kravař]] - se stal olomouckým biskupem. ▼ Páni z Kravař vlastnili nebo měli v zástavě mnohé majetky na Moravě, ke kterým patřily: [[Kravaře]], [[Plumlov (hrad)\|Plumlov]], [[Starý Plumlov\|Drahuš]], [[Račice (zámek)\|Račice]], [[Dědice (zřícenina hradu)\|Dědice]], [[Stagnov]], [[Helfštejn]], [[Hradec nad Moravicí]], [[Starý Jičín (hrad)\|Starý Jičín]], [[Nový Jičín]], [[Štramberk]], [[Vsetín]], [[Klenov (hrad)\|Freundsberg]], [[Rožnov (hrad)\|Rožnov]], [[Místek]], [[Strážnice (okres Hodonín)\|Strážnice]], [[Fulnek]], [[Bílovec]], [[Zábřeh]], [[Klimkovice]], [[Strážnice (okres Hodonín)\|Strážnice]], [[Valašské Meziříčí]], [[Velké Meziříčí]], [[Moravský Krumlov]], [[Moravský Beroun]], [[Šternberk (hrad)\|Šternberk]], [[Dvorce (okres Bruntál)\|Dvorce]], [[Velká nad Veličkou]], [[Kanšperk]], [[Bzenec]], [[Bánov]], [[Brumov (hrad)\|Brumov]], [[Bílkov (zřícenina)\|Bílkov]], [[Šternberk (zřícenina)\|Šternberk u Telče]], [[Hoštejn (hrad)\|Hoštejn]], [[Náměšť nad Oslavou]], [[Prostějov]], [[Čechy pod Kosířem]], [[Drahotuše (hrad)\|Drahotuše]], [[Šostýn]] a další.▼ Za [[Husitství\|husitských válek]] stála část rodu za [[Zikmund Lucemburský\|Zikmundem]], další se k husitům přidala. Příslušníci tvorkovské větve působili hlavně jako komorníci, hejtmané a místodržící na Opavsku. ▲Páni z Kravař zastávali významné funkce v [[Markrabství moravské\|Markrabství moravském]], které bylo samosprávnou zemí, jehož představitelem byl moravský markrabě. Někteří z Kravařů zastávali funkce zemských komorníků, [[Jindřich z Kravař a Plumlova]], [[Petr z Kravař a Strážnice]] a [[Lacek z Kravař a Helfštejna]] dosáhli na druhý nejvyšší moravský post po markraběti, jímž byl [[zemský hejtman]]. Jeden z Kravařů - [[Lacek z Kravař]] - se stal olomouckým biskupem. Obě dvě větve rodu vymřely v [[15. století]]. Posledním mužským potomkem fulnecko-jičínské větve byl [[Jan Jičínský z Kravař a Fulneka]], po jehož smrti byl rodový majetek rozprodán na úhradu dluhů. J9m roku [[1466]] vymřela linie po meči. Posledním mužským potokem plumlovsko-strážnické větve byl [[Jiří z Kravař a Strážnice]], který rozdělil majetek mezi své čtyři dcery a měl tak pokračovatele v jiných českých a moravských rodech. Tvorkovská větev vymřela koncem 18. století. == Erb == Ve znaku nosili zavinutou střelu, ke které se váže příběh o zápasníkovi, jenž svému soupeři vytrhl knír, nabodl jej na střelu a podal jako důkaz vítězství. == Majetek == ▲Páni z Kravař vlastnili nebo měli v zástavě mnohé majetky na Moravě, ke kterým patřily: [[Kravaře]], [[Plumlov (hrad)\|Plumlov]], [[Starý Plumlov\|Drahuš]], [[Račice (zámek)\|Račice]], [[Dědice (zřícenina hradu)\|Dědice]], [[Stagnov]], [[Helfštejn]], [[Hradec nad Moravicí]], [[Starý Jičín (hrad)\|Starý Jičín]], [[Nový Jičín]], [[Štramberk]], [[Vsetín]], [[Klenov (hrad)\|Freundsberg]], [[Rožnov (hrad)\|Rožnov]], [[Místek]], [[Strážnice (okres Hodonín)\|Strážnice]], [[Fulnek]], [[Bílovec]], [[Zábřeh]], [[Klimkovice]], [[Strážnice (okres Hodonín)\|Strážnice]], [[Valašské Meziříčí]], [[Velké Meziříčí]], [[Moravský Krumlov]], [[Moravský Beroun]], [[Šternberk (hrad)\|Šternberk]], [[Dvorce (okres Bruntál)\|Dvorce]], [[Velká nad Veličkou]], [[Kanšperk]], [[Bzenec]], [[Bánov]], [[Brumov (hrad)\|Brumov]], [[Bílkov (zřícenina)\|Bílkov]], [[Šternberk (zřícenina)\|Šternberk u Telče]], [[Hoštejn (hrad)\|Hoštejn]], [[Náměšť nad Oslavou]], [[Prostějov]], [[Čechy pod Kosířem]], [[Drahotuše (hrad)\|Drahotuše]], [[Šostýn]] a další. == Příbuzenstvo == Spojili se s [[Rožmberkové\|Rožmberky]], [[Šternberkové\|Šternberky]], [[Kostkové z Postupic\|Kostky z Postupic]], [[Bruntálští z Vrbna\|Bruntálskými z Vrbna]], [[Ronovci\|pány z Ronova]] či [[Páni z Boskovic\|z Boskovic]]. ==Rodokmen pánů z Kravař== Řádek 68 ⟶ 82: == Literatura == * {{Citace monografie \| příjmení = Baletka \| jméno = Tomáš \| odkaz na autora = \| titul = Páni z Kravař. Z Moravy až na konec světa \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 2003 \| počet stran = 488 \| isbn = 80-7106-682-6}} * {{Citace monografie\| příjmení = Halada\| příjmení2 = \| jméno = Jan\| jméno2 = \| titul = Lexikon české šlechty\| vydavatel = AKROPOLIS\| místo = Praha\| rok = 1992\| kapitola = z Kravař\| strany = 82-83\| isbn = 80-901020-3-4}} ==Externí odkazy==

Páni z Kravař: Porovnání verzí