Kniha Ozeáš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m fixlinks
Řádek 1:
{{Deuteronomisté}}
'''Kniha Ozeáš''' nebo též '''Kniha proroka Ozeáše''' ('''ספר הושע''' ''sefer Hóšéa' '') je první knihou z dvanácti malých [[prorok]]ů ve [[Starý zákon|Starém zákoně]]. Zachycuje proroctví proroka [[Ozeáš]]e v polovině 8. století př. Krn. l.
 
==Vznik knihy==
Řádek 8:
Podle úvodního verše působil prorok Ozeáš za vlády [[izraelské království|izraelského]] krále [[Jeroboám II.|Jeroboáma II.]] a za [[judských]] králů [[Uziáš]]e, [[Jótam]]a, [[Achaz]]a a [[Chizkiáš]]e. Tato synchronizace však není zcela bezproblémová, neboť zmíněná řada judských králů zdaleka přesahuje vládu izraelského Jeroboáma II. Navíc by to znamenalo, že prorok zažil pád Samaří, a tedy naplnění hlavních hrozeb, které proti Izraeli vyřkl, avšak prorok se o ničem takovém nezmiňuje. Je proto možné, že doba krále Chizkiáše je přidána navíc, pravděpodobně kvůli tomu, že poslední izraelský král Hóšea měl stejné jméno jako prorok.
 
Dalšími časovými indíciemi jsou předpověď zániku [[Jehú]]ovy dynastie ([[747 př. n. l.|747 př. Kr.]]) a snad narážka na syrsko-efrajimskou válku (Judsko napadeno spojenými králi Damašku a Izraele, asi [[734 př. n. l.|734 př. Kr.]]). Z prvních třech kapitol je patrná klidná a pokojná situace v zemi, což ukazuje na dobu vlády Jeroboáma II. (tj. před [[747 př. n. l.|747 př. Kr.]]). Ozeáš je tedy současníkem [[Ámos]]ovým. Ozeáš - podobně jako Ámos - bojuje svými výroky proti morálnímu a náboženskému úpadku v zemi v polovině [[8. století př. n. l.|8. století př. Kr.]]
 
===Po Ozeášově smrti===
 
Jako všechny knihy obsahující výroky předexilních proroků, i v případě Ozeáše větší část obsahu pochází od tohoto proroka a byla již zapsána za jeho života jeho žáky a stoupenci. Po jeho smrti a po zániku Izraelského království (pravděpodobně ve stejnou dobu, r. [[722 př. n. l.|722 př. Kr.]]) se jeho žáci i se spisy přestěhovali na jih do Judska, kde tyto spisy byly přijaty a aplikovány na Judsko. Konečnou podobu dostala kniha za [[babylonské zajetí|babylonského zajetí]] a krátce po něm, když ji uspořádala a částečně doplnila [[deuteronomistická škola]]. Poslední, nejmladší dodatky pocházejí z doby po vybudování druhého chrámu v [[Jeruzalém]]ě, tedy po r. [[515 př. n. l.|515 př. Kr.]]
 
==Struktura knihy==
Řádek 25:
Celou knihou proniká jedno ústřední téma, a to je nevěrnost Izraele vůči Bohu. Tato nevěra je popisována obrazem prostituce a manželské nevěry, což je umožněno mimo jiné i tím, že Izraelité přejímali s jinými prvky okolních kultur i kultickou prostituci. Jedna charakteristická část cizích kultů se proto stala symbolickým znázorněním poskvrněného vztahu Izraele a Boha. Dalším často užívaným obrazem je smlouva a soudní spor, což je charakteristické pro dobu, kdy na neklidné mezinárodní scéně se to smlouvami, pakty a jejich porušeními jen hemžilo. Celá kniha je ve znamení vedení soudního sporu, který Bůh (po)vede proti Izraeli.
 
Izraeli není vytýkána - jako u Ámose nebo [[Micheáš]]e - v prvé řadě sociální nespravedlnost a útisk, ale obecně odpad od víry a od uctívání jediného Boha. Sociální otázka je jednou ze součástí tohoto odpadlictví, které však má svůj původ v pýše a v zatvrzelosti srdce Izraele. Prorok tvrdými slovy odsuzuje situaci v zemi a vyslovuje jasný ortel: Izrael bude zničen, vypleněn a odvlečen do zajetí. To se stalo v roce [[722 př. n. l.|722 př. Kr.]], krátce po prorokově působení.
 
Ozeáš je významný i proto, že se v něm poprvé objevuje základní schéma dějin Izraele, jak je známo z [[Pentateuch]]u; Ozeáš zmiňuje zničení [[Sodoma a Gomora|Sodomy a Gomory]], zápas [[Jákob]]a s andělem, vyjití z [[Egypt]]a pod vedením „proroka“ (tj. [[Mojžíš]]e) a putování pouští. Není však jisté, zda Ozeáš znal souvislé vyprávění nebo jen jednotlivé tradice.