Vilém I. Skotský: Porovnání verzí

| předchůdce = [[Malcolm IV. Skotský]]

| následník = [[Alexandr II. Skotský|Alexandr II.]]

| potomstvo = ''Markéta'';<br ''/>Isabella'';<br ''/>[[Alexandr II. Skotský|Alexandr]]'';<br ''/>Marjorie''

| otec = [[Jindřich, Skotský]]hrabě *1114,z †1152Northumbrie

| matka = [[Ada de Warenne]] *1120, †1178

'''Vilém I.''' (ve [[Skotská gaelština|skotské gaelštině]]: ''Uilliam mac Eanric''; v moderní Gaelštině: ''Uilleam mac Eanraig''), známý jako '''Lev''' nebo '''Garbh''', "Drsný",<ref>''Uilleam Garbh''; např. Annals of Ulster, s.a. 1214.6; Annals of Loch Cé, s.a. 1213.10.</ref> (1142/1143 – [[4. prosinec]] [[1214]]) vládl jako skotský[[Seznam skotských králů|král Skotska]] ([[Království Alba|Alby]]) od roku [[1165]] do [[1214]].

Jeho vláda byla druhou nejdelší ve [[Dějiny Skotska|skotské historii]] před sjednocením s [[Anglie|Anglií]] v roce [[1707]] (nejdelší byla vláda [[Jakub I. Stuart|Jakuba I. Stuarta]]: 1567–1625). Na trůn nastoupil po smrti svého bratra [[Malcolm IV. Skotský|Malcolma IV.]] [[9. prosince]] [[1165]] a korunován byl [[24. prosince]] [[1165]].

Na rozdíl od svého hluboce věřícího křehkého bratra byl Vilém statné postavy, zrzavý a tvrdohlavý. Byl zdatným panovníkem, přestože jeho vládu kazily Vilémovy nešťastné pokusy o znovuzískání kontroly nad [[Northumbrie|Northumbrií]] ovládané [[Normané|Normany]].

Vilémovi se tradičně připisuje založení [[klášter Arbroath|opatství Arbroath]] v západním Skotsku, místo pozdější [[Arbroatská deklarace|Arbroathské deklarace]], která vyhlásila skotskou nezávislost. Je zajímavé, že Lev se mu neříkalo už za jeho života, a tento přídomek se nevztahoval k jeho houževnatosti ani vojenským schopnostem. Vilém začal užívat jména Lion Rampant (v [[Heraldika|heraldice]]: lev stojící na zadních nohou) dle svého práva z heraldického zákona.

Vilém začal užívat jména Lion Rampant (v [[Heraldika|heraldice]]: lev stojící na zadních nohou) dle svého práva z heraldického zákona. Titul "Lev" mohl užívat díky své vlajce či standartě, což byl právě červený stojící lev (s vidlicovitým ocasem) na žlutém pozadí. Tato vlajka se (spolu s dvojitým lemem štítu doplněným stylizovanými květy lilie) později stala skotskou královskou standartou, která se dosud používá, a je i součástí královské standarty Spojeného království, kde tvoří její dvě diagonálně protilehlé čtvrtiny v sousedství [[Erb Anglie|erbu Anglie]] a [[Erb Irska|erbu Irska]]. S Vilémem byla vlajka spojena, protože kronikář Fordun jej nazval "Lvem spravedlnosti".

Byl významným rebelem ve vzpouře proti Jindřichu II. v letech 1173–1174. V [[Bitva u Alnwicku|bitvě u Alnwicku]] v roce 1174, během vzpouruvzpoury podporujícího nájezdu Vilém sám nezodpovědně napadl anglické oddíly, spadl z koně, byl Jindřichovými oddíly zajat a v řetězech odveden do [[Newcastle upon Tyne|Newcastlu]], pak do [[Northampton]]u a nakonec do francouzského [[Falaise]] zav pokřiku:[[Normandie|Normandii]].

Spadl z koně, byl Jindřichovými oddíly zajat a v řetězech odveden do [[Newcastle upon Tyne|Newcastlu]], pak do [[Northampton]]u a nakonec do francouzského [[Falaise]] v [[Normandie|Normandii]]. Jindřich poté vyslal vojsko do Skotska a okupoval je. Jako výkupné za navrácení království byl Vilém donucen uznat Jindřicha jako svého feudálního pána a souhlasit, žese zaplatízaplacením nákladynákladů na okupaci Skotska anglickou armádou prostřednictvím daní na Skotech. Bylo tak učiněno [[Falaiská smlouva|Falaiskou smlouvou]], načež se směl vrátit do Skotska a v roce [[1175]] přísahal JindřichuJindřichovi II. věrnost na hradě v [[York|Yorku]].

Falaiská smlouva nepozbyla platnosti dalších 15 let. Až [[Richard I. Lví srdce]] souhlasil,souhlasils žejejím ji vypovívypovězením výměnou za 10 tisíc stříbrných marek, když potřeboval peníze na [[Třetí křížová výprava|třetí křížovou výpravu]].

Díky podmínkám Falaiské smlouvy měl Jindřich II. právo vybrat Vilémovi nevěstu. Vilém se tak roku [[1186]] oženil s Ermengardou de Beaumont, vnučkou krále [[Jindřich I. Anglický|Jindřicha I.]] Věnem dostala [[Edinburgh|edinburský]] hrad. Manželství však příliš vydařené nebylo a trvalo mnoho let, než Ermengarda Vilémovi porodila dědice. Jejich dětmi byly:

# [[Alexandr II. Skotský|Alexandr]] (1198–1249[[1198]] – [[1249]])

Vilém zemřel ve [[Stirling]]u roku 1214 a leží pohřben v opatství [[klášter Arbroath|Arbroath]]. Jeho následníkem na trůně se stal syn [[Alexandr II. Skotský|Alexandr]], který vládl v letech [[1214]] - [[1250]].