Precese zemské osy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: en:Precession#Astronomy |
m robot změnil: en:Axial precession (astronomy); kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
'''Precese zemské osy''' je krouživý [[Mechanický pohyb|pohyb]] [[zemská osa|zemské osy]] přibližně po plášti [[dvojkužel]]e. Je to speciální případ obecného fyzikálního jevu, pozorovaného u rotujících hmotných těles ([[setrvačník]]ů) a zvaného [[precese]].
V tomto případě však jde o velmi složitý pohyb, skládající se z několika složek. Nejvýznamnějším vlivem, způsobujícím precesi zemské osy, je [[gravitace|gravitační]] působení [[Měsíc]]e a [[Slunce]] na zemské těleso. Protože Země nemá tvar koule, ale v prvním přiblížení tvar rotačního elipsoidu, snaží se Měsíc stočit osu zemského tělesa tak, aby se rovníková výduť Země dostala do roviny oběhu Měsíce kolem Země. Podobně gravitační síla Slunce se snaží stejným způsobem dostat rovníkovou výduť do roviny oběhu Země kolem Slunce (tedy do roviny ekliptiky). Oba tyto vlivy působí na Zemi, kterou si můžeme představit jako obrovský setrvačník, tak, že její osa vykonává [[precese|precesní]] pohyb (vychyluje se ve směru kolmém na okamžitou polohu osy zemské rotace a zároveň kolmou na dvojici gravitačních sil působících na rovníkovou výduť). Tato rozhodující části precese zemské osy se nazývá ''lunisolární precese zemské osy''.
Osa dvojkužele, který přitom zemské osa opisuje, míří k [[pól ekliptiky|pólu ekliptiky]], který se nachází v [[souhvězdí Draka]], vzdálen od světového pólu v současnosti o úhel 23
Na Zemi však působí i ostatní planety. Jejich gravitačním vlivem se mění orientace roviny zemské dráhy v prostoru a to tak, že sklon zemského rovníku k rovině ekliptiky se v současné době zmenšuje o 0,46˝/rok. Celkově se úhel mezi ekliptikou a zemským rovníkem mění v rozmezí od 21,92
Složením obou těchto složek dostaneme ''všeobecnou (generální) precesi zemské osy'', při níž současná hodnota posunu jarního bodu činí 50,26˝/rok. Díky tomu se [[nebeský pól|nebeský (světový) pól]] vrátí přibližně na dnešní místo za 25 800 let. Tuto periodu nazýváme [[Platónský rok]].
Řádek 12:
Podle [[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]] by se měla rychlost posunu jarního bodu ještě zmenšovat o 0,02˝/rok. Tento efekt se nazývá ''geodetická precese''.
Precese zemské osy není zcela rovnoměrný pohyb. V důsledku gravitačního působení Slunce na oběh Měsíce kolem Země se pravidelně mění orientace roviny dráhy Měsíce kolem Země s periodou 18,6 roku. Ve stejné periodě vykonává zemská osa jemný krouživý pohyb kolem precesní kružnice. Tento pohyb se nazývá ''[[nutace]]'' a představuje výkyv až o
[[Soubor:Precession starchart.png|thumb|Změna polohy severního nebeského pólu v minulosti a budoucnosti]]
V současné době je severní nebeský pól přibližně ve vzdálenosti asi 1
Pro astrometrická měření poloh nebeských objektů má precese velký význam, protože způsobuje posun [[jarní bod|jarního bodu]], který je spolu s nebeským pólem výchozím bodem pro [[rovníkové souřadnice]] používané pro stanovení poloh [[hvězda|hvězd]], [[planeta|planet]] a dalších nebeských objektů. Jejich souřadnice se tak s časem nepatrně mění a je třeba na to brát ohled. Všechny přesné údaje o polohách nebeských objektů proto musí být vztaženy k nějakému pevnému datu ([[
== Související články ==
* [[Zemská rotace]]
* [[Souhvězdí]]
* [[Pozorování oblohy]]
* [[Pohyb pólů]]
== Literatura ==
* ''Základy astronomie a astrofyziky'' / V. Vanýsek. - Praha : Academia, 1980. - Str. 54-59.
Řádek 34:
[[ca:Precessió dels equinoccis]]
[[en:Axial precession (astronomy)]]
[[es:Precesión de los equinoccios]]
[[fr:Précession des équinoxes]]
|