Ratibořské knížectví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m link |
m wikilinky |
||
Řádek 6:
Knížectví vzniklo roku 1172 jako panství [[Piastovci|Piastovce]] Měška I. Křivonohého, mladšího syna Vladislava Vyhnance a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, [[Těšín]] a [[Kędzierzyn-Koźle|Kozel]], ale již roku 1177/9 k němu bylo přičleněno [[Osvětimské knížectví |Osvětimsko]] a [[Bytomsko]]. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s [[Opolské knížectví |Opolským knížectvím]].
K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno [[Přemek Ratibořský|Přemyslovi Ratibořskému]], nejmladšímu synu [[Vladislav I. Opolský|Vladislava Opolského]]. Přemysl již roku 1292 složil lenní hold českému králi [[Václav II.|Václavovi II.]] a jeho syn Lešek opět roku 1327 složil lenní slib [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české.
Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil [[Opavské vévodství|opavskému vévodovi]] [[Mikuláš II. Opavský|Mikuláši II.]] z [[Opavští Přemyslovci|vedlejší větve]] Přemyslovců, který byl manželem Anny, dcery Přemysla Ratibořského. Tak došlo k sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi [[Jan I. Ratibořský|Janovi I.]], který mu vládl do své smrti mezi lety 1380 a 1382. Po něm nastoupil jeho syn [[Jan II. Opavský|Jan II. Železný]], který vládl až do své smrti v r. 1424.
[[Mikuláš V. Krnovský]] a jeho bratr [[Václav IV. Ratibořský]] nastoupili vládu v Ratibořsku roku 1424 po svém otci a pokračovali v bojích proti husitům. Roku 1437 se jediným vládcem Ratibořska stal Václav, který mu vládl až do své smrti roku 1456. Po něm nastoupil jeho syn [[Jan V. Ratibořský]], který k Ratibořsku připojil Pštinu a bojoval na straně [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] proti [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]].
Po smrti Jana V. roku 1493 se vlády nad knížectvím ujali společně jeho tři synové [[Mikuláš VII. Ratibořský]] (zemřel 1506), [[Jan VI. Ratibořský]] (zemřel 1506) a [[Valentin Hrbatý]]. Po smrti prvních dvou se vlády ujal samotný Valentin, který roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s [[Opolské knížectví|opolským knížetem]] Janem II. Dobrým. Valentinou smrtí roku 1521 definitivně vymírají Přemyslovci i ve vedlejší linii.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Čapský | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Čapský | titul = Zlomený meč Valentina Hrbatého. Poslední z opavských Přemyslovců | periodikum = Dějiny a současnost | odkaz na periodikum = Dějiny a současnost | rok = 2006 | ročník = 28 | číslo = 2 | strany = 36-38 | issn = 0418-5129}}</ref>
[[Jan II. Opolský|Jan II. Dobrý]] knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho
== Související články ==
| |||