Dominik Čipera: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Celostátní politika: úprava věty |
m typo |
||
Řádek 42:
K prvnímu prosinci 1938 jmenoval [[prezident]] [[Emil Hácha]] Čiperu ministrem veřejných prací.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Stenoprotokol z 125. schůze senátu Národního shromáždění republiky Česko-Slovenské v Praze v úterý dne 13. prosince 1938: část 1 | periodikum = Národní shromáždění republiky Československé 1935–1938 Senát: Stenoprotokoly | datum vydání = 1938-12-13 | url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/se/stenprot/125schuz/s125001.htm}}</ref> Ministerskou funkci vykonával i posléze v [[Alois Eliáš|Eliášově]] vládě až do [[19. leden|19. ledna]] [[1942]].<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Vláda ČR | odkaz na autora = Vláda České republiky | titul = Vláda Aloise Eliáše (27.04.1939 - 19.01.1942) | url = http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1939-1945-protektorat-cechy-a-morava/alois-elias/prehled-ministru-24674/ | datum vydání = c2009 | datum přístupu = 2010-04-20}}</ref> Právě Čipera jako ministr veřejných prací inicioval, aby byla počátkem roku 1939 zahájena výstavba česko-slovenské [[dálnice]], kterou Čipera chtěl veřejnosti předat již v roce 1943.<ref>Čipera (1944). s. 287-288, 291-292. </ref> A nejen to, Čipera se angažoval také ve vodohospodářské politice: splavnění [[Labe]] v trati [[Mělník]] - [[Kolín]], splavnění střední [[Vltava|Vltavy]] v trati [[Praha]] - [[Kamík]], dostavba přehrad na Vltavě u Štěchovic ([[Vodní nádrž Štěchovice]]) a na Svratce ([[Brněnská přehrada]]). Čipera také prosadil zrušení daně z vodní síly.<ref>Vládní nařízení č. 70/1939 Sb. z. a n., kterým se zrušuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n., o dani z vodní síly.</ref>
Čipera byl druhým z nejvyšších představitelů koncernu [[Baťa]], který vykonával funkci ministra. Předtím to byl od září do prosince [[1938]] [[Hugo Vavrečka]] (ministr bez portfeje). Zpráva o jmenování Čipery ministrem byla zveřejněna ve stejný den jako zpráva o dostavbě [[Baťův mrakodrap|zlínského mrakodrapu]]
Po nástupu zastupujícího říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] a zatčení premiéra [[Alois Eliáš|Eliáše]], se prezident [[Emil Hácha|Hácha]] obrátil na vládu, která měla přijmout novou linii pro jednání protektorátních orgánů s novým protektorem. Vzhledem ke skutečnostem, které předcházely zasedání vlády, hlasovala vláda také o tom, zda podá demisi. Pro odstoupení se vyjádřili [[Jaroslav Kratochvíl]], [[Mikuláš z Bubna-Litic]], [[Vladislav Klumpar]], [[Josef Kalfus]], proti demisi byli [[Jaroslav Krejčí]], [[Josef Ježek]], [[Jan Kapras]] a [[Jindřich Kamenický]], Čipera se po delším váhání rozhodl vzdát hlasování.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pasák | jméno = Tomáš | titul = Emil Hácha: 1938-1945 | vydavatel = Rybka | místo = Praha | rok = 2007 | strany = 225-227 | isbn = 978-80-87067-04-8}}</ref> Čipera si totiž dobře uvědomoval, že odstoupením vlády dojde pouze k vyklizení pozic pro kolaboranty, ačkoliv by demise vlády byla určitým symbolickým gestem. [[Vláda Aloise Eliáše|Eliášova vláda]] pak působila až do ledna, kdy byla vystřídána novou – [[Vláda Jaroslava Krejčího|Krejčího vládou]].
| |||