Melancholie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ lit.
odst. k psychologii
Řádek 5:
 
V [[antika|antice]] nebyla melancholie považována pouze za nemoc, neboť mezi melancholiky byly spatřovány výjimečné osobnosti: mezi ty, jež dle tradice jmenuje [[Aristotelés]], patří [[Aiás]], [[Bellerofontés]], [[Héraklés]], [[Empedoklés]], [[Sókratés]], [[Platón]] a [[Lýsandros]]. Melancholie zde zároveň úzce souvisí s [[šílenství]]m, přičemž obojí vede k nahlédnutí do podstaty světa či božství; melancholici často získají pocit vlastní božskosti, za který pak platí utrpením či bizarní smrtí.
 
== Melancholie v psychologii ==
[[Sigmund Freud]] v práci ''Truchlení a melancholie'' ([[1915]]) odlišil tyto dva pojmy: smutek je reakcí na ztrátu milované bytosti a příčina je tedy známá, zatímco u melancholie, přestože může vést až k [[sebevražda|sebevraždě]], zjevný předmět chybí. Již dříve však [[Krafft-Ebing]] ztotožnil melancholii s depresivní fází [[Bipolární afektivní porucha|maniodepresivní psychózy]], což uvolnilo cestu k tomu, aby byl pojem melancholie v klinickém diskursu postupně nahrazen pojmem deprese.
 
== Bibliografie ==