Anatomie měkkýšů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+obrázek, upravy |
|||
Řádek 1:
[[Soubor:Snail diagram cs.svg|thumb|Hlemýžď]]
{{neověřeno}}'''[[Anatomie]] [[měkkýši|měkkýšů]]''' se zabývá vnitřní stavbou těla měkkýšů. Tělo se dělí na [[Hlava (anatomie)|hlavu]], nohu a [[útrobní vak]]. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. [[plášť|pláštěm]], jehož pokožka vylučuje na povrch [[schránka|schránku]] z [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]]. U [[plži|plžů]] se schránka nazývá [[ulita]] a u [[mlži|mlžů]] [[lastura]]. U [[nahý plž|nahých plžů]] není útrobní vak a vnitřní orgány jsou uloženy v noze pod pláštěm. U některých zástupců je schránka redukovaná např. u [[sépie|sépií]] na sépiovou kost a u některých úplně chybí např. u [[Octopoda|chobotnic]].▼
▲Tělo se dělí na [[Hlava (anatomie)|hlavu]], nohu a [[útrobní vak]]. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. [[plášť|pláštěm]], jehož pokožka vylučuje na povrch [[schránka|schránku]] z [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]]. U [[plži|plžů]] se schránka nazývá [[ulita]] a u [[mlži|mlžů]] [[lastura]]. U [[nahý plž|nahých plžů]] není útrobní vak a vnitřní orgány jsou uloženy v noze pod pláštěm. U některých zástupců je schránka redukovaná např. u [[sépie|sépií]] na sépiovou kost a u některých úplně chybí např. u [[Octopoda|chobotnic]].
==Trávicí soustava==
Řádek 7 ⟶ 6:
U plžů jsou kolem ústního otvoru pysky. Pak následuje dutina ústní a do ní ústí [[slinná žláza|slinné žlázy]]. Na rozhraní [[ústní dutina|ústní dutiny]] a jícnu je [[radula]]. Radula slouží ke strouhání potravy. Radulu tvoří [[odontocyt]]y vzniklé z [[odontoblast]]ů. Zuby raduly bývají mineralizované většinou [[vápník]]em, u [[přílipka|přílipky]] i [[železo|železem]]. Radula je důležitý určovací znak a dokonce u rodu ''[[Nassa]]'' mají obě pohlaví jinou radulu. Radula se opotřebovává na předním konci a neustále dorůstají další zuby na zadním konci.
Posun potravy v trávicí trubici zajišťuje pohyb brv (řasinek) hlavně u [[mlž]]ů ale také u [[plži|plžů]]. Rozšířená část předního střeva se nazývá [[žaludek]]. Vývody slinivkojaterní žlázy ([[hepatopankreas]]) se spojují v jeden vývod a ústí do žaludku. Hepatopankreas produkuje enzymy, které štěpí [[Celulóza|celulózu]] na lehce stravitelné [[sacharidy]]. Rychlost filtrace mlžů: americký mlž ''[[Lampsilis luteolus]]'' přefiltruje 24 cm<sup>3</sup> · min<sup>−1</sup>, tzn. asi 1,5 l za hodinu.
[[Hlemýžď zahradní]] je schopen trávit [[Celulóza|celulózu]], která je pro většinu živočichů těžko stravitelná. Hlemýžď zahradní za 1 den spotřebuje asi 5 g potravy = polovina jeho hmotnosti. [[slimák|Slimáci]] sežerou za 1 noc [[biomasa|biomasu]] o hmotnosti asi čtvrtiny své hmotnosti. Podle stránek firmy [http://www.biobest.be Biobest] sežerou za 24 hodin potravu až o polovině své hmotnosti. To je možné např. tak, že žerou podzemní části [[rostliny|rostlin]]. Plži rozkládají a resorbují intracelulárně bílkoviny ([[Bílkovina|proteiny]]) v [[hepatopankreas|hepatopankreatu]], kde jsou žlázové buňky produkující příslušné [[enzym]]y - [[proteasa|proteázy]]. Bílkoviny rozkládají za přibližně neutrální reakce, kdežto [[obratlovci]] za kyselé. Do hepatopankreatu nejčastěji migrují pohyblivé parazitické [[redie]] [[motolice|motolic]] (třída Trematoda, podtřída Digenea) a aktivně konzumují hostitelskou tkáň (případně stadia jiných motolic). ''[[Sphaerium corneum]]'' přijímá potravu i při teplotě blízko nuly.
==Obsah [[voda|vody]] a [[sliz]]==
Řádek 49 ⟶ 43:
==Dýchací soustava==
Vzduch vniká do [[plášťová dutina|plášťové dutiny]] [[pneumostom]]em. [[předožábří|Předožábří plži]] dýchají pomocí pérovité '''[[žábra|žábry]]''' umístěné v plášťové dutině. U [[plicnatí|plicnatých plžů]] jsou [[plíce]] tvořeny dutinou plicní, což je přeměněná plášťová dutina. Vnitřní stěna je řasnatá nebo houbovitá, aby měly plíce větší povrch. Stěna plášťové dutiny je bohatě protkána [[vlásečnice]]mi a hemolymfa se tak dostává do styku se vzduchem. Někdy vodní [[plicnatí]] plži čerpají kyslík přímo z plášťové dutiny naplněné vodou. Toto vodní dýchání má např. [[plovatka]] asi do dvanáctého dne po vylíhnutí nebo ''[[Planorbis planorbis]]'' ve vodě pod ledem.▼
Mnoho z vodních plicnatých plžů má
▲U [[plicnatí|plicnatých plžů]] jsou [[plíce]] tvořeny dutinou plicní, což je přeměněná plášťová dutina. Vnitřní stěna je řasnatá nebo houbovitá, aby měly plíce větší povrch. Stěna plášťové dutiny je bohatě protkána [[vlásečnice]]mi a hemolymfa se tak dostává do styku se vzduchem. Někdy vodní [[plicnatí]] plži čerpají kyslík přímo z plášťové dutiny naplněné vodou. Toto vodní dýchání má např. [[plovatka]] asi do dvanáctého dne po vylíhnutí nebo ''[[Planorbis planorbis]]'' ve vodě pod ledem.
▲Mnoho z vodních plicnatých plžů má druhotná žábra vytvořená různých plášťových přívěsků. Podle toho jak dobře jsou ty přívěsky vyvinuté a kolik je ve vodě kyslíku, tak musí dýchat u hladiny. Ale např. celou zimu musí vydržet pod ledem s tímto druhotným dýcháním bez přístu k vzdušnému kyslíku. V zimě je naštěstí v chladné vodě kyslíku rozpuštěno víc.
Naši vodní [[plicnatí]] plži patří do těchto čeledí:
Řádek 67 ⟶ 57:
Transport látek umožňuje '''[[hemolymfa]]'''.
U většiny měkkýšů (např. [[hlemýžď]], [[škeble]], …) slouží k přenosu kyslíku krevní barvivo '''[[hemocyanin]]''' volně rozpuštěný v hemolymfě. Hemocyanin je [[bílkovina]] obsahující [[měď]] jako centrální [[atom]]. V [[oxidace|oxidovaném]] stavu je modrý, v [[Redukce (chemie)|redukovaném]] je bezbarvý. Umožňuje vázat jen asi 70 ml [[kyslík]]u na 1 litr hemolymfy, protože molekula [[kyslík|O<sub>2</sub>]] se váže na 2 atomy
[[Hemoglobin]] je červené krevní barvivo u čeledi okružákovití ([[Planorbidae]]). Obsahuje z 96 % bílkovinu [[globin]] a ze 4 % nebílkovinný pigment [[hem]]. Jedna [[molekula]] hemoglobinu obsahuje čtyři hemové skupiny a každá jako centrální atom obsahuje [[železo]]. Hem je chemicky [[protoporfyrin]] a váže přes železo jednu molekulu kyslíku. Jedna molekula hemoglobinu tedy váže 4 molekuly kyslíku. Umožňuje vázat až 200 ml na 1 litr hemolymfy. U některých [[mlži|mlžů]] je krevní barvivo již v krevních buňkách v hemolymfě. Červenou hemolymfu mají také [[návka|návky]], ale nenašel jsem zatím ověření v literatuře, že jde o hemoglobin. ''[[Lymnaea stagnalis]]'' při podráždění vylučuje hemolymfu z otvoru poblíž ledviny ([[haemální porus]]). U plžů a mlžů je otevřená [[cévní soustava]], tzn. že hemolymfa se stýká s tkáněmi přímo v tělních dutinách, které jsou vřazeny do soustavy trubic.
Schéma cirkulace hemolymfy u plicnatých plžů:
* síť cév u plic → okysličená hemolymfa v [[plicní žíla|plicní žíle]] → předsíň ([[atrium]]) → [[komora]] (= síň) → [[aorta]] → aorta se dělí na hlavovou aortu a útrobní aortu → tělní dutiny → žilné lakuny → žíly → opět síť cév u plic.
Z [[plíce|plic]] nebo [[žábra|žaber]] jde hemolymfa do [[plicní žíla|plicní žilou]] do [[předsíň|předsíně]] srdce, do [[komora|komory]]. Srdce měkkýšů je vakovité, má 1-4 předsíně (podle druhu měkkýše) a 1 komoru (síň). Srdce je u plžů uloženo v tenkostěnném [[osrdečník]]u (perikard). Předsíň je u plžů tenkostěnná, ale komora je silnostěnná, protože pumpuje hemolymfu dále do těla. Rychlost srdce [[škeble]] je méně než 4 stahy za minutu v létě a 1 stah za 3 minuty při teplotě 0 °C.
Z komory [[srdce]] jde [[hemolymfa]] [[tepna]]mi do tělních dutin. Žilné lakuny jsou hlavně kolem žaludku, [[hepatopankreas|hepatopankreatu]] a pohlavních žláz. Pak jde [[žíla (biologie)|žilami]] znovu do [[plíce|plic]] nebo do [[žábra|žaber]].
| |||