Alois Indra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
český - československý
styl
Řádek 2:
 
Do KSČ vstoupil v roce [[1937]]. Jeho prvním působištěm po 2. světové válce byl někdejší [[Zlín]], kde nejprve pracoval ve funkci [[tajemník]]a [[Krajský národní výbor|Krajského národního výboru]], po absolutoriu [[Vysoká škola ÚV KSČ|Vysoké školy ÚV KSČ]] pokračoval na místním krajském [[sekretariát]]u KSČ, město se tou dobou již jmenovalo [[Gottwaldov]]. Zde se v roce [[1956]] stal krajským tajemníkem KSČ. V roce 1960 přesídlil do Prahy, kde se stal vedoucím plánovacího oddělení [[ÚV KSČ]] a v roce [[1962]] předsedou [[Státní plánovací komise]] (což byl tehdy poměrně důležitý orgán někdejší totalitní ústřední státní správy).
Krátce na to, v roce [[1963]] se stal členem vlády, kde působil na postu [[ministr]]a dopravy. Na jaře památného roku [[1968]] byl zvolen tajemníkem ÚV KSČ.
 
V průběhu srpnové [[Invaze do Československa|invaze vojsk varšavské smlouvy]] do Československa [[1968]] sehrál neblaze proslulou úlohu, neboť byl podepsán pod tzv. [[zvací dopis|zvacím dopisem]], dále také se také aktivně pokoušel neúspěšně sestavit [[kolaborace|kolaborantskou]] a zcela neústavní dělnicko-rolnickou vládu. Společně s [[Vasil Biľak|Vasilem Biľakem]] se stal jedním z nejkonzervativnějších a nejneoblíbenějších československých komunistických politiků oné doby.
 
Od roku [[1971]] až do roku [[1989]] byl členem předsednictva ÚV KSČ a od roku [[1969]] až do roku [[1989]] byl poslancem Federálního shromáždění, kde vykonával funkci jeho předsedy. Na tuto funkci rezignoval až [[29. listopad]]u [[1989]] (v ten den [[Federální shromáždění]] zrušilo [[vedoucí úloha KSČ|vedoucí úlohu KSČ]] v tehdy platné [[Ústava|ústavě ČSSR]]). V únoru [[1990]] byl vyloučen z KSČ, v srpnu téhož roku [[smrt|zemřel]].