Podvozek Krauss-Helmholtz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Nájezd do oblouku: úpravy |
→Průjezd obloukem: pracuje se |
||
Řádek 23:
Aby došlo k posuvu spřaženého dvojkolí k vnější kolejnici, musí být síla v bodě (8) (vyvolaná pákou) větší než síla F<sub>1</sub> (zde vystupující jako tření mezi nákolkem spřaženého dvojkolí (5) a hlavou kolejnice (1) ve směru možného posunutí). Taktéž posunutí prvního spřaženého dvojkolí (5) směrem k vnější kolejnici (1o) oblouku změní geometrické postavení rámu podvozku (3), protože současně s posunutím prvního spřaženého dvojkolí (5) k vnější kolejnici (1o) se posune i čep (8). Při změně geometie postavení rámu běhounu (3) dojde i ke změně velikosti úhlu náběhu okolku běhounu (7o) a velikosti působících sil F<sub>1</sub> - F<sub>4</sub>. Je tedy možné, že za vhodných silových poměrech nemusí první spřažené dvojkolí (5) dolenout na vnější kolejnici (1o).
===
Při dolehnutí prvního spřaženého dvojkolí (15o) na vnější kolejnici oblouku (16o) dojde ke změně silových poměrů na rámu běhounu (3). Tento stav je způsoben tím, že první spřažené dvojkolí (15o) nemá možnost dalšího příčného posuvu a tímto se působení sil, které odpovídalo dvojramenné páce, změní na působení sil na páce jednoramenné a čep (8) se stane pevným bodem páky. Poslední volností soustavy rámu běhounu (3) zůstává ve vzdálenost v místě radiálního odpružení (12) za osou běžného dvojkolí (17). Pokud je poloměr oblouku tak malý, že v tomto místě dojde k dolehnutí rámu běhounu (3) na rám lokomotivy (2), soustava ztratí potřebnou volnost, dojde ke vzpříčení a s velkou pravděpodobností dojde k vykolejení.
Tak, jak najíždí celá lokomotiva do oblouku, najede na vnější kolejnici (16o) postupně druhé spřažené dvojkolí a pak i další podle počtu spřažených dvojkolí. Protože všechna spřažená dvojkolí jsou uložena ve společním rámu lokomotivy (3), závisí jejich příčné postavení na celkovém postavení lokomotivy v oblouku. Jakmile je i druhé spřažené dvojkolí (není kresleno) vedeno vnější kolejnicí oblouku (16o), dochází vlivem geometrie celého podvozku v oblouku k přesunutí prvního spřaženého dvojkolí (15), které je vedeno kolem (15o) a tím i čepu (8) přes osu rámu z vněší strany osy rámu lokomitvy (2) na vnitřní stranu. Protože první spřažené dvojkolí (15) je stále opřeno kolem (15o) vnější kolejnici (16o), jedná se stav jednoramenné páky s pevným bodem (8).
----
| |||