Kolumbijská univerzita: Porovnání verzí

'''Columbijská univerzita''' (anglicky '''Columbia University''') je soukromá [[univerzita|vysoká škola]] v [[Spojené státy americké|USA]], patřící do „[[Ivy League|břečťanové ligy]]“ elitních amerických univerzit. Její hlavní [[kampus]] se nachází ve čtvrti Morningside Heights na [[Manhattan]]u ve státě [[New York (stát)|New York]]. Columbia je považována za jednu z nejprestižnějších univerzit světa. Univerzita má tři pregraduální fakulty (Columbia College, Columbia University School of General Studies a Fu Foundation) a dvacet dva postgaruálníchpostgraduálních, z nichž nejvýznamnější jsou Columbia Business School, Columbia Law School a Columbia School of Journalism.

Columbia bylaByla založena v roce [[1754]] jako „Kings college“ na objednávku anglického krále [[Jiří II.|Jiřího II.]] Je nejstarší institucí vyššího vzdělání ve státě [[New York]] a pátou nejstarší v [[Spojené státy americké|USA]].

V roce [[1776]], oběhem [[Americká revoluce|Americké revolucirevoluce]], byla univerzita zrušena. Po osmi letech, roku [[1784]], byla znovu otevřena, a to pod svým současným názvem, Columbia.

Columbia se v roce [[1968]] stejně jako mnoho dalších institucí po celém světě. Studenti na jaře roku 1967 zjistili spojení Columbie s [[think-tank]]em [[Pentagon]]u, který se podílel na vývoji zbraní následně použitých ve [[Vietnamská válka|vietnamské válce]]. Behěm následujícího roku se studenti podíleli na několika klidných demonstracích.

V důsledku zamýšlené stavby tělocvičny vev sousední čtvrti Morningside Park se skupiny studentů zabarikádovaly v Dolní knihovně a Hamiltonově koleji, ze kterých byli studenti vyvedeni až násilným zásahem [[NYPD|Newyorské policie]]. Studenti považovali plánovanou expanzi za proces utlačování černošských obyvatel [[Harlem]]u.

V souvislosti se zasedáním [[Valné shromáždění|Valného shromáždění]] [[Organizace spojených národů|OSN]] v září [[2007]] byl jako hostující řečník pozván [[írán]]ský prezident [[Mahmúd Ahmadínedžád]]. Jeho kontroverzní názory na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, popírání [[Holokaustholokaust]]u a svobod v Íránu se setkaly se nepochopením jak v řadách fakulty a studentů, ale také absolventů.

Prezident univerzity [[Lee Bollinger]] uvedl Ahmadínedžádovu řeč několika větami, ve kterých ho nazval "malým„malým a krutým diktátorem"diktátorem“ a konstatoval, že jeho názory na problematiku musí vycházet z jeho povahy "extrémně„extrémně provokativního nebo neuvěřitelně nevzdělaného člověka."“ Ahmadínedžád na začátku své řeči poznamenal, že "v„v Íránu si pozvaných hostů váží."“ Bollingerovy výroky byly odsouzeny íránskou [[Judaismus|židovskou]] komunitou.

Díky kvalitě výuky a akademické svobodě se mnoho absolventů a členů fakulty univerzity se zařadilo mezi špičky v politickém i vědeckém světě.