Jan Jiří Krnovský: Porovnání verzí

'''Jan Jiří Krnovský''', [[Němčina|německy]] '''Johann Georg von Jägerndorf''', ([[16. prosinec|16. prosince]] [[1577]] – [[2. březen|2. března]]<ref>Tak dle ADB, Ottův slovník naučný uvádí [[12. březen|12. března]]</ref> [[1624]]) byl krnovský vévoda a český vojevůdce, vrchní velitel armády slezských stavů během [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]].

 

 

Když roku [[1618]] vypukla bouře stavovská, Jan Jiří měl v ní účast vynikající jako vůdce sborů slezských proti císaři; za to byl [[22. leden|22. ledna]] [[1621]] dán do říšské klatby spolu s [[Fridrich Falcký|Fridrichem Falckým]], [[Kristián I. Anhaltský|Kristiánem Anhaltským]] a [[Jiří Fridrich Hohenlohe|Jiřím Fridrichem Hohenlohe]], spolu s tím byl prohlášen za zbavena svých zemí; on však co plnomocný komisař vypuzeného krále Fridricha, jsa v čele nemalého vojska, opanoval hořejší Slezsko, hrozil i Moravě a Čechám a pak odtáhl do [[Uhersko|Uher]] ke [[Gabriel Betlen|Gabrielu Betlenovi]], s nímž napadal Moravu. Ale po mikulovském míru [[Albrecht z Valdštejna]] s císařskými a pan Posenhausen se Sasy roku [[1622]] vypudili jeho posádky ze Slezska, a markrabě zemřel v Levoči 12. března 1624 jako bezzemek. Vévodství krnovské císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] dal [[15. březen|15. března]] [[1622]] jako dědičné léno opavskému vévodovi [[Karel I. z Lichtenštejna|Karlovi z Lichtenštejna]].