Jan Hus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „93.91.158.108“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Mercy“ |
|||
Řádek 14:
=== Dekret kutnohorský a Pisánský koncil ===
Národnostní neshody na Karlově univerzitě se stupňovaly. Když se [[kardinál]]ové obou [[obedience|obediencí]] ([[západní církev]] se nachází v době [[dvojpapežství]]) shodli, že rozkol odstraní volbou nového papeže na [[Pisánský koncil|koncilu v Pise]], vyzval král [[Václav IV.]] univerzitu, aby se k účasti na tomto [[koncil]]u vyjádřila. Tento koncil měl kromě zmíněného, jak bylo neformálně přislíbeno, potvrdit králi Václavu IV. jeho nároky na titul římského krále, jehož byl zbaven [[kurfiřt]]y roku [[1400]], kteréžto rozhodnutí potvrdil papež [[Bonifác IX.]] Arcibiskup Zbyněk, stejně jako římský král [[Ruprecht Falcký]] zůstávali v obedienci Řehoře XII. V této situaci se král obrátil na univerzitu a aby dosáhl jejího souhlasu, změnil poměr hlasů na univerzitě pomocí tzv. [[Dekret kutnohorský|Dekretu kutnohorského]] z [[18. leden|18. ledna]] 1409 tak, že nyní český národ měl hlasy tři a ostatní národy hlas jediný. Cizí studenti, podporující Řehoře XII. se pak přesunuli do [[Lipsko|Lipska]], kde založili novou univerzitu.
České země přešly po pisánské volbě pod obedienci [[Alexandr V.|Alexandra V.]] (se souhlasem arcibiskupa). Arcibiskup Zbyněk se snažil v této situaci potlačit pronikání „viklefských bludů“, avšak marně, neboť čeští mistři a opravné hnutí se opírali o královu podporu. V této situaci se arcibiskup obrátil na Alexandra V., který zakázal Viklefovy spisy a kázání na soukromých místech (což bylo namířeno i proti Husovu kázání v Betlémské kapli). Arcibiskupovi nepomohlo, že zakázal explicitně kázání v Betlémské kapli, že dal zabavit a spálit Viklefovy spisy, že nad Husovými stoupenci vyhlásil [[klatba|klatbu]] a pohnul Husa, aby se zodpovídal papeži Alexandru V.
=== Husův proces u papežské kurie a odvolání ke Kristu ===
| |||