Cévní svazek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření o vznik cévních svazků, odstranění pahýlu (snad již se o pahýl nejedná), alespoň pro představu - přidání odkazu na dvůrkaté tečky (k buněčné stěně, protože heslo stále neexistuje) |
prehazeni, format |
||
Řádek 1:
[[Image:Celery cross section.jpg|thumb|Cévní svazky na řezu listem řapíkatého celeru]]
'''Cévní svazek''' je část transportního systému u [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]], tvořená uspořádáním '''vodivých pletiv''' do provazců. Soustava cévních svazků ve stonku a kořeni tvoří [[centrální válec]] (stélé), v listech se projevuje jako [[žilnatina (botanika)|žilnatina]] (nervatora). Jejich funkcí je rozvod roztoků minerálních látek z kořenů do těla rostliny ([[transpirační proud]]) a [[asimilát]]ů z míst jejich tvorby do míst jejich spotřeby ([[asimilační proud]]). Jsou často doprovázeny [[parenchym]]atickými a [[sklerenchym]]atickými buňkami. Svazky cévní se řadí mezi pletiva vodivá a zpevňovací, jelikož jejich funkcí je nejenom rozvod živin, ale i zpevňování mechanicky namáhaných částí rostliny (tuto funkci zastává [[Xylém#Dřevní parenchym a sklerenchym|dřevní sklerenchym]]). Cévní svazky se skládají z [[floém]]u (lýková část) a [[xylém]]u (dřevní část).
== Stavba ==
Řádek 11 ⟶ 10:
*[[Cévice]] - též [[tracheidy]], jsou naopak úzké trubicovité buňky s částečně, nebo zcela ztlustlými a zdřevnatělými stěnami. Společná přepážka je zešikmená a obsahuje pouze [[Buněčná stěna#Vznik a struktura buněčné stěny|dvůrkaté tečky]]. Cévice jsou také součástí dřevní části - [[xylém]]u.
== Evoluce ==
Vodivá pletiva se vyvíjela postupně s přechodem rostlin z vodního prostředí na souš. Z vývojového hlediska se cévní svazky nejdříve objevují u [[Rhyniophyta|Rhyniophyt]]. Ve střední části [[praprýt]]u se [[parenchym]]atické buňky prodlužovaly, odumíraly a vytvářely tak centrální svazek [[cévice|cévic]] (tracheid), které tvořily základ [[xylém|dřevní části]] cévního svazku [[stonek|stonku]]. V dalším vývoji došlo k vytvoření [[Céva (botanika)|cév]]. Ty vznikly rozpuštěním [[příčná přepážka|příčných přepážek]] několika buněk (bez živého obsahu) nad sebou. Okolo nich se poté začaly seskupovat protáhlé [[parenchym]]atické buňky nazývané [[Floém#Sítkovice|sítkovice]]. Ty vznikly spojením živých, do řad nad sebou uspořádaných buněk s proděravělými [[příčná přepážka|příčnými přepážkami]]. Ty utvořily základ [[floém|lýkové části]] svazku cévního.▼
== Typy cévních svazků ==
Řádek 29 ⟶ 30:
*'''svazky cévní bikolaterální (dvoubočné)''' - mají dvě lýkové části a mezi nimi dřevní část ([[lilkovité]] rostliny);
*'''svazky cévní radiální (paprsčité)''' - oddělené dřevní a lýkové části se v jednom kruhu pravidelně střídají ([[kořen]] v [[Kořen#Stavba|primárním stavu]]).
▲Vodivá pletiva se vyvíjela postupně s přechodem rostlin z vodního prostředí na souš. Z vývojového hlediska se cévní svazky nejdříve objevují u [[Rhyniophyta|Rhyniophyt]]. Ve střední části [[praprýt]]u se [[parenchym]]atické buňky prodlužovaly, odumíraly a vytvářely tak centrální svazek [[cévice|cévic]] (tracheid), které tvořily základ [[xylém|dřevní části]] cévního svazku [[stonek|stonku]]. V dalším vývoji došlo k vytvoření [[Céva (botanika)|cév]]. Ty vznikly rozpuštěním [[příčná přepážka|příčných přepážek]] několika buněk (bez živého obsahu) nad sebou. Okolo nich se poté začaly seskupovat protáhlé [[parenchym]]atické buňky nazývané [[Floém#Sítkovice|sítkovice]]. Ty vznikly spojením živých, do řad nad sebou uspořádaných buněk s proděravělými [[příčná přepážka|příčnými přepážkami]]. Ty utvořily základ [[floém|lýkové části]] svazku cévního.
[[Kategorie:Rostlinná pletiva]]
| |||