Vilmos Apor: Porovnání verzí

{{požadavek na portrét}}[[Blahoslavený]] [[baron]] '''Vilmos Apor''' (počeštěně '''Vilém Apor'''; [[29. únor]]a [[1892]], [[Segesvár]] – [[2. duben|2. &nbsp;dubna]] [[1945]], [[Győr]]) byl [[Maďarsko|maďarský]] [[šlechtic]], [[římskokatolická církev|katolický]] [[duchovní]] a [[mučedník]], v čase [[druhá světová válka|druhé světové války]] [[diecéze rábská|biskup rábský]] ([[1941]]-–[[1945]]) a čestný [[kaplan]] [[Maltézští rytíři|Maltézských rytířů]].<ref>http://www.smom-za.org/saints/vilmos.htm</ref>. Jeho [[biskupské heslo]] znělo ''Crux firmat mitem, mitigat fortem'' (''Kříž posiluje slabé a mírní silné'').

V listopadu [[1997]] byl prohlášen za blahoslaveného. Přeci jen Židáci jsou pro Vatikán více než křesťané a tak šábesgoj z vlastních řad musí být poctěn.

[[File:Bazilika-n.jpg|thumb|left|[[Katedrála v GyöruGyőru]], v níž byl biskup Apor nakonec pohřben]]

Biskup Apor byl jedních z nejostřejších kritiků pronásledování Židů, proti kterému opakovaně protestoval společně s ostatními maďarskými biskupy i sám.<ref>[[Radomír Malý]]: ''Katolíci ve stínu hákového kříže'', Nakladatelství Michael, Frýdek-Místek [[2006]]; ISBN 80-254-0000-X (str. 79)</ref> Organizoval pro ně humanitární pomoc, křtil je i poté, co to přijaté protižidovské zákony zakazovaly (pro pokřtěné Židy existovaly ze zákonů výjimky), a schválil, aby jim byla vydávána falšovaná křestní osvědčení. Vystupoval též na jejich obranu ve svých kázáních a organizoval pro ně mezinárodní pomoc (mimo jiné ve spolupráci s [[Hans Urs von Balthasar|von Balthasarem]]).<ref name="O'Driscoll" />. Rovněž ženy a dívky ukrýval před fašisty a tím bránil jejich odvlečení do koncentračních táborů.

Když se k [[Győr]]u přiblížily boje, biskup nabídl svoji rezidenci uprchlíkům. Když na [[Velký pátek]] [[30. březen|30. &nbsp;března]] [[Rudá armáda]] ovládla město, sovětští vojáci přišli a prohledali rezidenci, zda se tam neskrývají Němci. Později týž den se vrátili a chtěli několik žen, které by pomohly s „přípravou jídla a loupáním brambor“. Tuto [[fráze|frázi]] ovšem používali, ať už chtěli ženy k čemukoliv.<ref name="O'Driscoll" />

Biskup byl na tento požadavek připraven, a zavedl je do té části rezidence, kde ubytoval muže a staré ženy. Tam se pro výpomoc v kuchyni nabídlo několik dobrovolníků. Děvčata a mladší ženy byly ukryty, takže cestou tam ani zpátky rudoarmějci žádnou nezahlédli. Později se však několik vojáků, notně opilých, vrátilo. Vrazili do rezidence a narazili na jedno mladé děvče, které v domnění, že nebezpečí už pominulo, opustilo skryté prostory. Vojáci začali dívku nahánět, ta utíkala a volala o pomoc biskupovo jméno. Biskup přiběhl, postavil se mezi níni a vojáky, ukázal na dveře a rozkřikl se na ně, že „sem nesmí, ať okamžitě odejdou“. Zmatení Rusové se před statným a energickým mužem v sutaně skutečně dali na ústup, ale jeden z nich se na odchodu otočil a vypálil po biskupovi dávku. Poté vojáci odešli.<ref name="O'Driscoll" />

Biskupa zasáhly tři kulky, z toho jedna způsobila závažné zranění v břiše, kde uvízla. Těžce raněný byl převezen do nemocnice, kde byl operován a přijal [[svátost]]i. Lékaři doufali, že by mohl přežít, protože ten den nejedl nic a den předtím jen velmi málo, ale o dva dny později se objevily rychle sílící příznaky vážné [[infekce]], proti níž byli bezmocní. [[2. duben|2. &nbsp;dubna]], na [[Velikonoční pondělí]], biskup Apor zemřel. Odměnou mu před smrtí byla zpráva, že vojáci se už do rezidence nevrátili, na což reagoval větou: ''Děkuji Bohu, že přijal moji oběť.''<ref name="O'Driscoll" />

Tělo biskupa Apora bylo provizorně uloženo v kostele [[Karmelitánský klášter v GyöruGyőru|karmelitánského kláštera]], nicméně počítalo se s tím, že až bude [[Katedrála v GyöruGyőru|jeho katedrála]] opravena a připraví se v ní hrobka, bude pohřben tam.<ref name="O'Driscoll" />

V katedrální kapli sv. Ladislava byla vybudována důstojná [[hrobka]], ovšem komunistické úřady těsně před plánovaným obřadem zakázaly veřejný pohřeb i přesun těla. Snaha potlačit biskupovu památku tímto způsobem se nesetkala s úspěchem, lidé se chodili modlit i k zatím prázdnému hrobu a nemožnost pohřbít biskupa tam, kam patřil, se postupně stávala jedním ze symbolů [[Pronásledování katolické církve v Maďarsku|náboženského útlaku]] v [[Maďarsko|Maďarsku]] a komunistům působila čím dál více problémů. V &nbsp;roce [[1985]] [[Komunistický režim v Maďarsku|komunistický režim]] kapituloval a povolil přemístění biskupova těla do hrobky, byť bez veřejných obřadů.<ref name="O'Driscoll" />

{{Pahýl - biografieduchovní}}