Verze z 21. 3. 2010, 17:04 editovat Vojtěch Dostál (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 49 436 editací fix ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 3. 2010, 21:18 editovat zrušit editaci Vojtěch Zavadil (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 23 593 editací prakticky nový článek Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{ Taxobox \| barva = lightgreen \| jméno = ''Vrbovité'' \| obrázek = ~~Vrba~~Samyda ~~Plumlov~~dodecandra.~~JPG~~jpg \| popis obrázku = ~~Vrba~~''Samyda dodecandra'' \| šířka obrázku = ~~275px~~258 px \| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') \| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') \| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') \| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') \| řád = [[malpighiotvaré]] (''Malpighiales'') \| čeleď = '''vrbovité''' (''Salicaceae'') }} [[Image:Salix alpina1.JPG\|thumb\|vrba ''Salix alpina'']] '''Vrbovité''' (''Salicaceae'') je čeleď patřící do třídy [[dvouděložné\|dvouděložných]] rostlin. Patří k ní dvoudomé větrosnubné dřeviny, jejichž květenstvním jsou [[jehněda\|jehnědy]], plodem je pak [[Tobolka (plod)\|tobolka]]. [[Image:Flacourtia indica in Hyderabad W IMG 5601.jpg\|thumb\|''Flacourtia indica'']] [[Image:Dovyalis caffra00.jpg\|thumb\|''Dovyalis caffra'']] '''Vrbovité''' (''Salicaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné\|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu ~~== Zástupci ==~~ [[malpighiotvaré]] (''Malpighiales''). == Charakteristika == Je to jen menší čeleď, do níž se řadí asi tři rody<ref>http://taxonomicon.taxonomy.nl/TaxonTree.aspx?id=6747&tree=0.1</ref>, z nichž rostou jen dva v ČR.<ref>Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha</ref> Stálezelené nebo opadavé stromy a keře se střídavými jednoduchými listy s palisty. Často obsahují [[fenolické heterosidy]] * [[vrba]] (''Salix'') ([[salicin]], [[populin]]), naopak chybějí [[kyanogenní]] [[glykosidy]] charakteristické pro čeleď ''[[Achariaceae]]''. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Na okraji čepele listů jsou * [[topol]] (''Populus'') charakteristické, tzv. salikoidní zuby (chybějí však u rodu ''Casearia'' a u druhů s celokrajnými listy), s drobnou žilkou pronikající až ke špici zubu zakončeného kulovitou žlázkou. Žilnatina je zpeřená nebo dlanitá. Některé rody (např. ''Abatia'', ''Casearia'', ''Homalium'' a ''Zuelania'') mají na čepelích listů prosvítavé tečky. * [[korejanka]] (''Chosenia'') Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích různých typů. Květy mohou být velké a nápadné nebo zcela nenápadné. Obvykle obsahují nektáriový terč či kruh nektarových žlázek anebo je nektar vylučován z přívěsků korunních lístků. Kalich i koruna jsou složeny ze 3 až 8 lístků nebo jsou silně redukované, koruna někdy zcela chybí. Kališní lístky jsou volné nebo krátce srostlé, korunní jsou volné. Tyčinek je různý počet (1 až mnoho), jsou volné nebo srostlé. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 2 až 5 (nebo až 13) plodolistů. Čnělky jsou volné nebo srostlé. V každém plodolistu jsou 2 až mnoho vajíček. Plodem je [[tobolka]], [[bobule]] nebo [[peckovice]]. Semena mají často [[míšek]] nebo jsou na bázi opatřena svazečkem chlupů. Čeleď podle dnešního pojetí zahrnuje přes 1000 druhů v asi 55 rodech. Vyskytuje se po celém světě, od tropického pásu po arktické oblasti. Málo je zastoupena v Austrálii a chybí na Novém Zélandu. Největším rodem je [[vrba]] (''Salix'', asi 450 druhů), ''Casearia'' a ''Homalium'' (oba rody asi 180 druhů) a ''Xylosma'' (85 druhů). Vrbovité jsou převážně opylovány nespecializovaným hmyzem. Některé rody s drobnými bezkorunnými květy (např. topol - ''Populus'') jsou větrosprašné. Dužnaté plody a semena s [[míšek\|míškem]] jsou šířena ptáky nebo savci. Některé druhy mají v tobolkách semena s chmýrem (vrba, topol) nebo s křídly (např. ''Itoa'' a ''Poliothyrsis'') šířená větrem. == Taxonomie == Ve většině taxonomických systémů ([[Cronquistův systém\|Cronquist]], [[Dahlgrenův systém\|Dahlgren]], [[Tachtadžjanův systém\|Tachtadžjan]]) byla čeleď vrbovité řazena do samostatného řádu vrbotvaré (''Salicales''). Čeleď vrbovité v tomto klasickém smyslu obsahovala jen 2 až 3 rody (podle toho, je-li rod ''Chosenia'' považován za samostatný). S nástupem molekulárních metod byla zjištěna silná příbuznost čeledi vrbovité s některými rody čeledi ''Flacourtiaceae''. Nakonec byla v systému [[APG II]] čeleď ''Flacourtiaceae'' zcela zrušena, větší část rodů (celkem 53) byla přesunuta do čeledi vrbovité (''Salicaceae''), menší část (27 rodů) do čeledi ''[[Achariaceae]]''. Podle kladogramů [[APG]] je sesterskou větví čeleď ''[[Lacistemataceae]]''. == Využití == Topoly a vrby poskytují dřevo a celulosu. Vrbová kůra obsahuje [[kyselina salicylová\|kyselinu salicylovou]] a je využívána jako prostředek snižující horečku a zmenšující otoky. Některé druhy rodů ''Flacourtia'' a ''Dovyalis'' jsou v tropech pěstovány pro jedlé dužnaté plody. Vrby i topoly jsou využívány jako okrasné dřeviny, drobné poléhavé druhy vrb i jako skalničky. V tropech jsou používány k okrasným účelům např. rody ''Oncoba'', ''Casearia'', ''Idesia'' a ''Samyda''. == Česká květena == V květeně ČR jsou zastoupeny dva rody, [[vrba]] (''Salix'') a [[topol]] (''Populus''). == Seznam rodů == ''[[Abatia]]'', ''[[Aphaerema]]'', ''[[Azara]]'', ''[[Banara]]'', ''[[Bartholomaea]]'', ''[[Bembicia]]'', ''[[Bennettiodendron]]'', ''[[Bivinia]]'', ''[[Byrsanthus]]'', ''[[Calantica]]'', ''[[Carrierea]]'', ''[[Casearia]]'', ''[[Dissomeria]]'', ''[[Dovyalis]]'', ''[[Euceraea]]'', ''[[Flacourtia]]'', ''[[Gerrardina]]'', ''[[Hasseltia ]]'', ''[[Hasseltiopsis ]]'', ''[[Hecatostemon]]'', ''[[Hemiscolopia]]'', ''[[Homalium]]'', ''[[Idesia]]'', ''[[Itoa]]'', ''[[Laetia]]'', ''[[Lasiochlamys]]'', ''[[Ludia]]'', ''[[Lunania]]'', ''[[Macrohasseltia]]'', ''[[Mocquerysia]]'', ''[[Neopringlea]]'', ''[[Neoptychocarpus]]'', ''[[Olmediella]]'', ''[[Oncoba]]'', ''[[Ophiobotrys]]'', ''[[Osmelia]]'', ''[[Phyllobotryon]]'', ''[[Phylloclinium]]'', ''[[Pineda]]'', ''[[Pleuranthodendron]]'', ''[[Poliothyrsis]]'', ''[[Populus]]'', ''[[Priamosia]]'', ''[[Prockia]]'', ''[[Pseudoscolopia]]'', ''[[Pseudosmelia]]'', ''[[Ryania]]'', ''[[Salix]]'', ''[[Samyda]]'', ''[[Scolopia]]'', ''[[Scyphostegia]]'', ''[[Tetrathylacium]]'', ''[[Tisonia]]'', ''[[Trimeria]]'', ''[[Xylosma]]'', ''[[Zuelania]]'' == Literatura == Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034. Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946. Berry P.E. et al. ''Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V)''. Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1 Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. Hejný S. et al. ''Květena České republiky 2''. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0 Nowak B., Schulzová B. ''Tropické plody''. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1. == Externí odkazy == [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10787 Flora of China: ''Salicaceae''] [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10343 Flora of China: ''Flacourtiaceae''] *[http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10787 Flora of North America: ''Salicaceae''] == Reference== Řádek 24 ⟶ 97: {{commonscat\|Salicaceae}} [[Kategorie:~~Vrbovité\|~~Botanické čeledi]] [[Kategorie:Malpighiotvaré]]

Vrbovité: Porovnání verzí