Jan Erazim Vocel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+{{chybí zdroj}} |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
[[File:Olšanské hřbitovy, Jan Erazim Vocel.jpg|thumb|Hrob J. E. Vocela na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]]]
'''Jan Erazim Vocel''' ([[23. srpen|23. srpna]] [[1803]] [[Kutná Hora]] – [[16. září]] [[1871]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] básník,
Byl synem pekaře. Původně se jmenoval '''Wotzel''', ale jméno si jako student nechal změnit.{{chybí zdroj}}
Vocel studoval v [[Praha|Praze]] na piaristickém gymnáziu, filosofii a práva ve [[Vídeň|Vídni]]. Stal se vychovatelem ve šlechtických rodinách, což mu umožnilo hodně cestovat (Uhry, Benátky, Solnohradsko, Holandsko, Belgie, Německo). Jeho zálibou byo malování památek a krajin. Po návratu do Prahy stojí u zrodu [[Sbor archeologický|Sboru archeologického]] musea českého. Stýká se s čelnými představitel vlastenecké společnosti. V roce 1850 je jmenován prvním českým mimořádným profesorem archeologie a [[Dějiny umění|dějin umění]] na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]]. Založil časopis [[Památky archeologické]] ,který vychází dodnes. Jako první použil chemickou metodu při určování stáří bronzových předmětů.<ref>http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=8&name=VOCEL+JAN+ERAZIM</ref>
Aktivně se zúčastnil rovněž politického života. V roce 1848 byl kapitánem polovojenské gardy Svornost, pracoval ve výboru Slovanského sjezdu a pak byl zvolen poslancem zemského a později i říšského sněmu. Vydal řadu vědeckých a historicko beletristických publikací (Přemyslovci, Harfa, Poslední Orebita, Meč a kalich, Labirint slávy) i mnoho vědeckých článků a publikací. Vrcholné dílo jeho kariéry je dvojdílný spis Pravěk země české. Tímto dílem položil základy k vědecké archeologii u nás. Významné je jeho pojednání o památném [[Podmokelský poklad|Podmokelském pokladu]], či rozbor nástěných maleb o legendě sv.Jiří na zámku v Jindřichově Hradci. Jeho dílo si získalo velký ohlas i v zahraničí.
Zasazoval se i o zrovnoprávnění češtiny s němčinou na vsokých školách. V českém i německém jazyce přednášel jako první u nás klasickou archeologii a dále estetiku, paleografii, historii právní, dějiny umění a numiskatiku. Byl členem mnoha vědeckých ústavů (Krakov, Moskva, Kodaň, Petrohrad, Vídeň, Zábřeh, Štýrský Hradec, Leiden).
Zemřel v Praze v roce 1871 na zápal plic ve věku nedožitých 68 let.
== Literatura ==
Řádek 15 ⟶ 29:
== Externí odkazy ==
*ČT 75 jmen české historie 2010
* http://www.literarni.cz/profil-autora-jan-erazim-vocel-5
{{commonscat|Jan Erazim Vocel}}
| |||