Wikipedie

Drahoňův Újezd: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+mapka, upřesnění polohy a souř., aktualizace ob.; provizorně ukládám, pokračování v úpravách za chvíli
uff, dalo to práci, ale celkově doupraveno (plošné wkf, styl) a různě doplněno
Řádek 19:
| web = www.drahonuv-ujezd.cz/
| úř.web =
| email = obec.drahonuv_ujezdsekretariat@worldonlinedrahonuv-ujezd.cz
| starosta = Ing Rudolf Stáhlich
| foto =
Řádek 32:
| nad.výš = 410
}}
Obec '''Drahoňův Újezd''' leží v [[Okres Rokycany|okrese Rokycany]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]], zhruba 4 km severozápadně od [[Zbiroh]]a a 9 km východně od [[Radnice (okres Rokycany)|Radnic]]. [[Katastrální území]] obce zaujímá rozlohu 1398 [[Hektar|ha]] a keKe dni 31. 12. 2008 zde žilo 136 obyvatel.
 
== Poloha ==
Tato obec leží na okraji Chráněné krajiné oblasti Křivoklátsko,patří do mikroregionu Zbirožsko.
Drahoňův Újezd leží na jihozápadním okraji [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Chráněné krajiné oblasti Křivoklátsko]] ([[Biosférická rezervace|biosférické rezervace]] [[UNESCO]]) a na severovýchodním okraji [[Přírodní park Radeč|Přírodního parku Radeč]], patří do [[Mikroregion Zbirožsko|mikroregionu Zbirožsko]]. [[Katastrální území]] obce se rozlohou 1399 [[Hektar|ha]] řadí k větším v rámci okresu. V jeho severovýchodní části je situována vlastní vesnice Drahoňův Újezd, rozložená na mírně svažitém návrší v nadmořské výšce přibližně 390 až 420 m. Pod vesnicí, v rozsáhlé chatové oblasti, se slévají potoky [[Sebečický potok|Sebečický]] (z něhož se napouští hasičská nádrž, využívaná jako koupaliště) a [[Koželužka]], který pramení pod horou ''[[Radeč (721 m)|Radeč]]'' (721 m) a východně od vesnice se vlévá do [[Zbirožský potok|Zbirožského potoka]] pod ''Matčinou horou'' (486 m). Nejbližší okolí vsi v okruhu několika set metrů zaujímají pole, dále však Drahoňův Újezd ze všech stran obklopují malebné lesní porosty ([[Smíšený les|smíšené]] s věkovou skladbou 80 až 100 let). Na jihozápadní straně se zalesněný katastr obce prostírá až do vzdálenosti 6 km, kde zahrnuje mj. vrch ''Bechlov'' (599 m) a samotu ''Koželužka''.
Vzestala ze dvou tvrzí z nichž se zachovala dodnes jedna.
 
pod obcí v rozsáhlé chatové oblasti protékají potoky Sebečický z kterého se napouští hasičská nádrž využívaná jako koupaliště a potok Koželužka,který pramení pod horou Radeč a vlévá se do Zbirožského potoka pod Matčinou Horou.
S územím obce sousedí na severu a východě město [[Zbiroh]] (z jeho přilehlých částí leží od Drahoňova Újezda severně [[Třebnuška]], východně [[Přísednice]], jihovýchodně vlastní Zbiroh, jižně [[Chotětín]]), dále na jihovýchodě obec sousedí s obcí [[Plískov]], na jihu s obcemi [[Lhota pod Radčem]] a [[Přívětice]], na západě s obcemi [[Vejvanov]] a [[Sebečice]] (částmi Sebečice a [[Biskoupky (Sebečice)|Biskoupky]]), na severozápadě pak s obcí [[Terešov]].
Sousední obce jsou: Přísednice ,Jablečno ,Terešov ,Sebečice a Chotětín.
 
Ve vzdálenosti 14 km východně leží město [[Hořovice]], 16 km jihozápadně město [[Rokycany]], 27 km severovýchodně město [[Beroun]] a 27 km severně město [[Rakovník]].
 
== Historie ==
První písemná zmínka o obci (''Drahonow'') pochází z roku [[1352]].
 
;Historie vsi
{{Upravit}}
Dle Drahoně z rodu Chotětínů, který (měl týž [[erb]], jakého užil r.roku [[1266]] Zdislav, [[maršálek]] královského dvora), královského a který dvůr zde drželvlastnil dvůr, nazýval se Újezd již nave počátku[[14. století čtrnáctého]] Drahoňovým ([[1369]] ''Drahonow Vgezd''). ByloDrobných šlechtických statků však zde bylo více statků a drželi je r.roku [[1359]] Ota a Beneš z Chrástu a Jan Drahoň, který později byl [[Arcibiskupství pražské|arcibiskupským]] purkrabím[[purkrabí]]m v [[Roudnice nad Labem|Roudnici]]. K dílu Drahoně náležel dvůr, čtvrtýčtvrtina dílpodacího podacípráva kostelníhoke kostelu, dvůr [[poplužní dvůr]] i dvůr kmetcí a mlýn v Ječném a dvory v Pliskově[[Plískov]]ě a v Cekově[[Cekov]]ě. VVe dobustejném tu vyskytujeobdobí se zde připomíná i Ježek z Baštin a z Drahoňova Újezda. R.V roce [[1379]] byli vdržiteli drženízdejších dvorů zdejších Drahoň, Anežka, Oldřich z Chrástu a Václav Drahoň z Ječného. K roku [[1406]] připomíná se zde Jan z Drahoňova Újezda a roku [[1410]] koupil zdejší jeden zdejší statek Vítek, nazývaný Krušic, přišlý z [[Chodouň|Chodouně]], který plat z úročníka odevzdal tamnímu chrámu odevzdalkostelu. Znenáhla slučovalyPostupně se zdejší usedlosti zdejšíslučovaly ve dva celky, jejichž držiteli byli r.v roce [[1412]] Jindřich Drahoň a Petr, sirotcidědicové Lukášovi; odv r.letech [[1426-]] až [[1435]] vdova Anna a vladyka Drhan. VNěkdy v této době povstalyvznikly zdev Újezdě dvě tvrze, na každém statku jedna.; Nemělyneměly však dlouhého trvání.▼
Chrám zdejší připomíná se již roku 1350 jako farní a podrobovali se k němu r. 1359 Ota a Beneš z Chrástu s Teodorikem ze Soběšic, s Janem, řečeným Drahoněm z Újezda a bratry Drahoněm a Zdislavem z Chotětína. R. 1374 dosazovali sem bratři Zdislav z Chotětína a Albert z Drahoňova Újezda. R. 1412 byla spolupatronkou Dorota, vdova po Michálkovi z Chotětína, jako poručnice nezletilých dědiců. V letech 1426-1435 byli pány podacími vdova Anna a vladyka Drhan. Z této poslední doby je znám farář Jan r. 1407 a Nikolin r. 1423. Učení husitské volně zde rozšířeno nebylo a patronové kostela byli katolíci. Koncem století šestnáctého a počátkem sedmnáctého byli zde kněží katoličtí, ale dle tehdejších běhů přidržovali se různých způsobů kališnických neb protestantských, z čehož vznikaly časté rozepře s patrony chrámovými, jimiž byli držitelé ze Zbiroha. Takové rozepře a požitky ze dvorů v Újezdě a v Biskoupkách měl r. 1609 dosazený sem farář Machač. Když po bitvě Bělohorské nastal nedostatek kněží, přisluhovali zdejší farářové na okolních opuštěných farnostech. Z původního chrámu zachovala se gothická presbytéř a stará z jediného hrubozrného pískovce vytesaná křtitelna. Loď chrámová a věž pocházejí z r. 1764.▼
 
Jedna z tvrzí stávala asi v místech nynější školy a pozůstatky zdí a sklepu dvorce byly odkryty na počátku století dvacátého[[20. Rstoletí]]. Roku [[1466]] seděl na této tvrzi Jan Vlk z Miletic, jehož syn Burian prodal tvrz, dvůr, hlas podací Václavu z Lobkovic, jenž r.roku [[1531]] odkázal tento statekmajetek <!-- zde: „svému strýci“; při úpravě archaického textu do moderní češtiny vynecháno, neboť nejasno zda slovo v tomto případě znamená strýc či právě svůjnaopak svémusynovec strýci--> Janu z Lobkovic. Ten vložildal r.v roce [[1549]] zděděné zboží zděděnézapsat vdo [[desky zemské|zemských desek]] a spojil je se Zbirohem[[Zbiroh]]em. OdtudOd toho času se na tvrzi se nesidlelonesidlilo a tvrz zašlazanikla.▼
▲Dle Drahoně z rodu Chotětínů, který měl týž erb, jakého užil r. 1266 Zdislav, maršálek dvora královského a který dvůr zde držel, nazýval se Újezd již na počátku století čtrnáctého Drahoňovým. Bylo však zde více statků a drželi je r. 1359 Ota a Beneš z Chrástu a Jan Drahoň, který později byl arcibiskupským purkrabím v Roudnici. K dílu Drahoně náležel dvůr, čtvrtý díl podací kostelního, dvůr poplužní i kmetcí a mlýn v Ječném a dvory v Pliskově a v Cekově. V dobu tu vyskytuje se i Ježek z Baštin z Drahoňova Újezda. R. 1379 byli v držení dvorů zdejších Drahoň, Anežka, Oldřich z Chrástu a Václav Drahoň z Ječného. K roku 1406 připomíná se zde Jan z Drahoňova Újezda a roku 1410 koupil zdejší jeden statek Vítek, nazývaný Krušic, přišlý z Chodouně, který plat z úročníka tamnímu chrámu odevzdal. Znenáhla slučovaly se usedlosti zdejší ve dva celky, jejichž držiteli byli r. 1412 Jindřich Drahoň a Petr, sirotci Lukášovi; od r. 1426-1435 vdova Anna a vladyka Drhan. V této době povstaly zde dvě tvrze, na každém statku jedna. Neměly však dlouhého trvání.
 
Druhá tvrz stávala na druhém konci vesnice při cestě do Chotětína[[Chotětín]]a, tuv místech, kde dosudse "vedochoval dvoře"pomístní seoznačení ''„ve říkádvoře“''. Tento statek byl větší a náležela k němu tvrz, část vsi, dvůr, hlas podací právo ke kostelu, ves Pliskov[[Plískov]], dědiny v Ječném, v Cekově[[Cekov]]ě, statek v Terešově[[Terešov]]ě, v [[Němčovice|Němčovicích]] a v Přísečnici[[Přísednice|Přísednici]], mlýn a mlýniště pod Pliskovem[[Plískov]]em. Držitelem statku tohoMajitelem byl Jan Vratislav z Mitrovic na Dobříši; nesídlil však zde. Po něm seděl zde asi roku [[1535]] jeho syn jeho Jan, který zde [[obvěnění|obvěnil]] zdesvou manželku svou a sídlil na tvrzi zdejšípřebýval. Syn jehotohoto Jiřík, hejtman na Chlumci, prodal vše, co zde měl, i ses všímpříslušenstvím, co k tomu náleželo, r.roku [[1585]] Ladislavovi staršímu z Lobkovic, který to vše to spojil se Zbirohem. Tvrz brzy zanikla a jen dvůr připojenpřpadal až do konce devatenáctého[[19. století]] ke Zbirohu, načeža posléze byl rozprodán. R.V roce [[1652]] nečiní senení už o tvrzích zdejšíchv Drahoňově Újezdě ani zmínka; byly již zašlézpustlé. Bývalá sýpka s klenutými místnostmi jestje zbytekpozůstatkem této zašléněkdejší tvrze..."▼
▲Jedna stávala asi v místech nynější školy a pozůstatky zdí a sklepu dvorce byly odkryty na počátku století dvacátého. R. 1466 seděl na této tvrzi Jan Vlk z Miletic, jehož syn Burian prodal tvrz, dvůr, hlas podací Václavu z Lobkovic, jenž r. 1531 odkázal tento statek svůj svému strýci Janu z Lobkovic. Ten vložil r. 1549 zboží zděděné v desky zemské a spojil je se Zbirohem. Odtud na tvrzi se nesidlelo a tvrz zašla.
 
;Historie kostela
▲Druhá tvrz stávala na druhém konci vesnice při cestě do Chotětína, tu, kde dosud "ve dvoře" se říká. Tento statek byl větší a náležela k němu tvrz, část vsi, dvůr, hlas podací, ves Pliskov, dědiny v Ječném, v Cekově, statek v Terešově, v Němčovicích a v Přísečnici, mlýn a mlýniště pod Pliskovem. Držitelem statku toho byl Jan Vratislav z Mitrovic na Dobříši; nesídlil však zde. Po něm seděl zde asi roku 1535 syn jeho Jan, který obvěnil zde manželku svou a sídlil na tvrzi zdejší. Syn jeho Jiřík, hejtman na Chlumci, prodal vše, co zde měl, i se vším, co k tomu náleželo, r. 1585 Ladislavovi staršímu z Lobkovic, který vše to spojil se Zbirohem. Tvrz brzy zanikla a jen dvůr připojen až do konce devatenáctého století ke Zbirohu, načež rozprodán. R. 1652 nečiní se už o tvrzích zdejších zmínka; byly již zašlé. Bývalá sýpka s klenutými místnostmi jest zbytek této zašlé tvrze..."
▲ChrámJiž zdejšív připomínároce 1352 se jižpřipomíná rokuújezdský 1350kostel svatého Jakuba Většího jako [[farní kostel|farní]] a podrobovali se k němu r.roku [[1359]] Ota a Beneš z Chrástu s Teodorikem ze Soběšic, s Janem, řečeným Drahoněm z Újezda a bratry Drahoněm a Zdislavem z Chotětína. R.Roku [[1374]] dosazovali sem kněze bratři Zdislav z Chotětína a Albert z Drahoňova Újezda. R.V roce [[1412]] byla [[patronát|spolupatronkou]] Dorota, vdova po Michálkovi z Chotětína, jako [[poručník|poručnice]] nezletilých dědiců. V letech [[1426-]] až [[1435]] byli pányvykonávali podacímipodací právo vdova Anna a vladyka Drhan. Z této poslední doby jejsou známznámi farářfaráři Jan r. ([[1407]]) a Nikolin r. ([[1423]]). Učení[[Husitství|Husitské husitskéučení]] volněse zde rozšířenopříliš nebylonešířilo a patronové kostela byli [[Římskokatolická církev|katolíci]]. Koncem [[16. století šestnáctého|16.]] a počátkem sedmnáctého[[17. století]] byli zdev Újezdě kněží katoličtí, ale, dlejak tehdejšíchbylo běhůtedhdy poměrně běžné, přidržovali se různých způsobů [[kališníci|kališnických]] nebči [[protestantství|protestantských]], z čehož vznikaly časté rozepře s patrony chrámovýmikostela, jimiž byli držitelé zezbirožského Zbirohapanství. Takové rozepře a požitky ze dvorů v Újezdě a v [[Biskoupky (Sebečice)|Biskoupkách]] měl r.farář 1609Machač, dosazený sem farářroku Machač[[1609]]. Když po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě Bělohorskéna Bílé hoře]] nastal nedostatek kněží, přisluhovali zdejší farářovéfaráři na okolních opuštěných farnostech. Z původního chrámustavby zachovalazachoval se gothická[[gotická presbytéřarchitektura|gotický]] [[presbytář]] a stará [[křtitelnice]], vytesaná z jediného kusu hrubozrného [[pískovec|pískovce vytesaná křtitelna]]. LoďKostelní chrámová[[loď (architektura)|loď]] a věž pocházejí z r.roku [[1764]].
 
Tolik [[Kronika obce|kronika]], ve které je podrobně a pečlivě popsána doba první světové války, meziválečná a časy války druhé, světové, poválečný nástup komunismu a dění v obci až do roku [[1983. Pokračování kroniky je připravováno]].
 
== Současnost ==
V roce 2001 čítala obec 72 domů a 144 obyvatel. Nachází se zde prodejna smíšeného zboží a hostinec. V katastru obce je situována chatová oblast (celkem asi 130 chat) a koupaliště. Aktivními organizacemi v obci jsou sbor dobrovolných hasičů a myslivecké sdružení, jejichž přičiněním byl vybudován areál, obsahující hřiště, hasičské cvičiště a certifikovanou střelnici s kompletním zázemím. Tato zařízení využívají i jiná sdružení z Plzeňského kraje.
 
== Pamětihodnosti ==
V současné době jsou ještěve vsi památkově chráněny tyto objekty: ▼
* Kostel svatého Jakuba
* Fara
"Jest zde mlýn a pila. U mlýna socha sv. Jana Nepomuckého, postavená na památku, že před časy zachráněn byl zdejší duchovní před utonutím v rozvodněném potoce, když šel zaopatřovati do Zbiroha. V údolí proti Matčině hoře nalézá se památná studánka "Křtitelna", ozdobená gotickým křížem a nápisem: "Křtitelna, památka zde katolicky křtěných dítek." Po r.1634. u studánky té tajně křtíval z fary vypuzený duchovní za času vpádu švédského.▼
 
Již jmenovaný farní kostel sv. Jakuba Většího, dva areály zemědělských usedlostí – čp. 3 (obytné stavení a stodola) a čp. 6 (obytné stavení, špýchar a chlévy), obytné stavení čp. 15, zaniklá tvrz "Rovný"„Rovný“ a fara čp. 1. V obci se u kostela též nachází památný strom - [[Lípa v Drahoňově Újezdě]], od roku [[1999]] chráněná [[lípa srdčitá]] (výška 10 &nbsp;m, obvod kmene 5,9 &nbsp;m).▼
Skoro na nejvyšším místě osady v středu bývalého hřbitova stojí farní chrám, zasvěcený sv.Jakubu velkému; bývalý hřbitov ten dosud ohrazen, ale nový hřbitov nachází se za vsí směrem západním. Blíže vchodu starého hřbitova stojí stoletá lípa, na hřbitově železný kříž, postavený na památku zrušení roboty. Nese letopočet 1848".▼
 
{{Citát|
Tolik citát z kroniky obce o objektech považovaných za památky v době vzniku této kroniky.
▲"Jest zde mlýn a pila. U mlýna socha sv. Jana Nepomuckého, postavená na památku, že před časy zachráněn byl zdejší duchovní před utonutím v rozvodněném potoce, když šel zaopatřovati do Zbiroha. V údolí proti Matčině hoře nalézá se památná studánka "Křtitelna"„Křtitelna“, ozdobená gotickým křížem a nápisem: "Křtitelna„Křtitelna, památka zde katolicky křtěných dítek."“ Po r. 1634. u studánky té tajně křtíval z fary vypuzený duchovní za času vpádu švédského.
 
▲Skoro na nejvyšším místě osady v středu bývalého hřbitova stojí farní chrám, zasvěcený sv. Jakubu velkému; bývalý hřbitov ten dosud ohrazen, ale nový hřbitov nachází se za vsí směrem západním. Blíže vchodu starého hřbitova stojí stoletá lípa, na hřbitově železný kříž, postavený na památku zrušení roboty. Nese letopočet 1848".|starý zápis z kroniky obce}}
▲V současné době jsou ještě památkově chráněny tyto objekty:
 
▲Již jmenovaný farní kostel sv.Jakuba, dva areály zemědělských usedlostí – čp. 3 (obytné stavení a stodola) a čp. 6 (obytné stavení, špýchar a chlévy), obytné stavení čp. 15, zaniklá tvrz "Rovný" a fara čp. 1. V obci se u kostela též nachází památný strom - [[Lípa v Drahoňově Újezdě]], od roku 1999 chráněná [[lípa srdčitá]] (výška 10 m, obvod kmene 5,9 m).
 
Celá obec je navíc situována na jihozápadním okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a na severovýchodním okraji Přírodního parku Radeč. Okolí obce je současně i Biosférickou rezervací
 
Lesní porosty obepínající Drahoňův Újezd ze všech světových stran a vytvářející její malebný kolorit, jsou smíšené s věkovou skladbou 80 – 100 let. Obec a její okolí tak umožňuje překrásné zážitky milovníkům historie i turistiky.
 
== Externí odkazy ==
Řádek 76 ⟶ 73:
 
{{Geo cz|49|52|38|13|43|34|city(139)}}
 
{{Pahýl - Česko}}
 
{{Okres Rokycany}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Drahoňův_Újezd“