Verze z 8. 2. 2010, 12:48 editovat Lukas Sova (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 158 editací Nová stránka: '''Melanž''' je fiktivní droga v románové sci-fi sérii ''Duna'' Franka Herberta. Melanž je látka, nacházející se výhradně v hluboké p...		Verze z 17. 3. 2010, 10:17 editovat zrušit editaci Lukas Sova (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 158 editací +další planety Přejít na další porovnání →
Řádek 6: Melanž má oranžovou barvu a silně voní po [[skořice\|skořici]]. Za vlády imperátora [[Paul Atreides\|Paula Atreida]] (10175-10219) se spiklenci pokusili přenést písečné pstruhy na planetu [[Salusa Secundus\|Salusu Secundus]] a zahájit zde vlastní produkci melanže, avšak neúspěšně. To se podařilo až o více než 5000 let později na Kapitule, planětě Sesterstva [[Bene Gesserit]]u. Arrakis byla krátce na to ~~zničena~~poničena Ctěnými matre. Později se však ukázalo, že píseční červi nezahynuli, jen se zahrabali do hlubokého písku a o dvě desetiletí později se vrátili zpět na povrch a začali přetvářet Arrakis zpět na poušť. Mezitím se zjistilo, že melanžový cyklus probíhá i na planetě Qelsu (k nelibosti tamních obyvatel, kteří nechtěli příjít o svou krásnou planetu), kam byli píseční červi v minulosti přeneseni v rámci benegesseritského programu na záchranu melanže. Na samém konci románové série jsou píseční červi rozšířeni i na Synchronizaci, původní centrum říše myslících strojů, a na planetu Buzell vypustí [[Bene Tleilax\|Tleilaxan]] Waff zmutované písečné červi, kteří dokážou prosperovat v mořské vodě a produkují extrémně silnou melanž, nazývanou ultrakoření. Pokusy o vytvoření syntetické melanže dlouhá léta selhávaly. Nejambicióznější "projekt Amál", kdy imperátor [[Shaddam IV.]] (10119-10202) pověřil výrobou syntetické melanže [[Bene Tleilax]] trval třicet let, a přesto se nepodařilo dosáhnout výsledku. To dokázali Tleilaxané až po smrti imperátora [[Leto II.\|Leta II. Atreida]] (10207-13728) o 3000 let později.

Melanž (fiktivní substance): Porovnání verzí