Křišťan z Prachatic: Porovnání verzí

Jeho nejdůležitější část díla tvoří dva astronomické spisy o [[Astroláb|astrolábu]], ''De composicione astrolabii'' a ''De utilitate (usu) astrolabii'', které si získaly ohlas i ve světě. Velkou popularitu si získal s českými spisy o lékařství, byl považován za odborníka na léčení moru, a herbářem. Napsal latinsky pojednání o [[pouštění krvežilou]]. Křišťan z Prachatic je autorem [[Aritmetika|aritmetického]] spisu ''Algorismus prosaycus'', jehož dobu vzniku se doposud nepodařilo přesně stanovit. Předpokládá se, že to bylo ve druhém desetiletí [[15. století]], tedy v době, kdy Křišťan z Prachatic napsal i své astronomické spisy.

Celé známé dílo čítající 56 prací a jejich edice zaznamenal [[Pavel Spunar]].<ref>Spunar, ''Repertorium…'', pod čísly 300–355</ref> Svým významem je přirovnáván k svým současníkům [[Jan Šindel|Janu Šindelovi]] či [[Albík z Uničova|Albíkovi z Uničova]].<ref>Výbor české literatury doby husitské, s. 591</ref> Nejvýše je většinou stavěno jeho astronomické dílo, tedy především kvůli dvěma spisům o astrolábu, které nemají v českém prostředí obdoby a získaly si světový ohlas. Poté lékařské, které objemem tvoří největší podíl a které (jeho ''Lékařské knížky'') tvořilo základ pro oblíbený sborník lékařských rad nazývaný „Jádro“, velmi rozšířený byl i český herbář s latinskými názvy bylin. Latinsky se věnoval ve středověku oblíbenému pouštění krvežilou. A poté až matematické, v kterém se zabýval především poměrně novými arabskými číslicemi, jejich převodem a počítáním s nimi. Dnes méně vzpomínané je jeho botanická práce – zabýval se například [[roubování]]m stromů.

* ''De sanguinis minucione''<ref>{{Citace monografie | příjmení = Floriánová-Miškovská | jméno = Hana | odkaz na autora = | titul = O pouštění krve = De sanguinis minucione | vydavatel = OIKOYMENH | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-86005-68-2}}</ref> – o [[pouštění krvežilou]]