Study circles: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Klevka (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
revert - interwiki patri nakonec a ne jako externi odkaz do textu. Opet vraceni pozadavku na zdroje
Řádek 1:
{{bez zdroje}}
 
== Podstata a smysl studijních kroužků ==
 
„A study circle“ [vyslov ´stady,sérkl], německy „der Studienzirkel“ = „studijní kroužek“ je malá skupina lidí, kteří se scházejí po určitou dobu na základě nějakého společného zájmu nebo za účelem diskuse o nějaké, třeba i sporné záležitosti. http://en.wikipedia.org/wiki/Study_circles
 
Nejběžnější formou jejich práce je analýza např. společenských, politických nebo sociálních problémů a jejich řešení. Tématem může být jakákoli záležitost počínaje politikou až po volnočasové aktivity, obvykle se odvíjí z aktuální potřeby studijní skupiny. Od klubů se SC (study circles) liší spíše svým zaměřením nebo postojem členů ke zkoumanému tématu než samotnou organizací.
V západní Evropě se vytváří dokonce projekty, jejichž cílem je vytvoření nadnárodní sítě studijních kroužků pro otázky evropské demokracie, které mohou být obsahovým posílením iniciativ evropských občanů prostřednictvím vzdělávání dospělých a „europeizaci“ tohoto vzdělávání politickými iniciativami. Jde o pokusy spojit zkušenosti a výsledky evropských programů Grundtvig, Comenius. Cílem akce, jakou bylo "Partnerství s občanskou společností " v Německu, bylo "... vytvořit nové formy činnosti v oblasti občanské výchovy, které umožní protagonistům evropské politiky vstoupit do kontaktu s odborníky, kteří mají praktické zkušenosti s osvědčenými formami vzdělávání dospělých..." http://de.wikipedia.org/wiki/Selbstgesteuertes_Lernen
Nicméně v roce 2001 jedna studie Staffana Larsona dospěla k závěru, že „… účast v studijních kroužcích byla sice uspokojivá, ale při řešení konkrétních problémů byly kroužky jen částečně úspěšné, neboť jejich schopnost ovlivňovat společenské dění je slabý…“
 
Řádek 26 ⟶ 28:
Některé myšlenky a koncepty studijních kroužků v rámci jedné konkrétní komunity je možné použít pro různé vnitřní záležitosti, jako je rozmanitost a vztahy mezi rasami, i pro stanovení zaměření dané komunity.
Studijní kroužky se využívaly ve velkém rozsahu např. v Austrálii po dobu několika let s cílem zaangažovat občany v tak rozdílných otázkách, jako bylo usmíření mezi domorodými a „nepůvodními“ Australany nebo řešení ekologické katastrofy – šíření modro-zelených řas do říčního systému země. Při vzdělávání dospělých Austrálie se prosadilo využití studijních kroužků na dobu mnoha let. V poslední době se síť australských studijních kroužků stala hlavním zdrojem studia pro odborníky v této oblasti. Duchovním otcem této formy vzdělávání je [[Nikolaj Frederik Severin Grundtvig]]
 
 
[[de:Selbstgesteuertes_Lernen]]
[[en:Study_circles]]