Velkoobchod: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m jenž → jež |
rozčlenění a menší rozšíření |
||
Řádek 1:
[[File:BJs Wholesale Club VA.jpg|thumb|Velkoobchodní prodejna nábytku ve Virginii, USA]]
Slovem '''velkoobchod''' označujeme [[obchod]] prováděný ve velkém, tedy obchod prováděný ve větším [[měřítko|měřítku]], který není primárně určen pro koncového [[spotřebitel]]e ([[domácnost]]i, jednotlivé osoby apod.), ale spíše mezi přímými výrobci a subjekty specializující se na prodej jejich výrobků. Velkoobchodní [[prodej]]ní jednotky pak nejčastěji zásobují buďto jiná velkoobchodní zařízení nebo dodávají [[zboží]] do [[maloobchod]]ní sítě.
==Strany velkoobchodního prodeje==
Jedná se tedy v převážné míře o obchod mezi jednotlivými [[podnikatel]]skými [[subjekt]]y na trhu (''[[Business to business]]'', ''B2B''). Obecně lze říci, že velkoobchodní ceny jsou vždy nižší než ceny maloobchodní, které jsou vždy zvýšeny o příslušnou '''maloobchodní [[marže|marži]]''' (jež tvoří faktický [[zisk]] koncové „obchodní jednotky“). Tato marže musí pokrýt dopravu do prodejen, [[fixní náklady]] za místo v obchodech, uskladnění, elektřinu, platy prodavačů, v některých případech i prostředky na podporu prodeje (reklamy, plakáty, „regálovné“, …). Smlouva velkoobchodního dodavatele a maloobchodního odběratele je výhodná pro oba subjekty, protože dodavatel z ní získá jistotu obytu konkrétního počtu svých výrobků (o jejichž další osud se de facto dále nemusí starat). Tuto starost o to, aby se předmětné zboží prodalo, přejímá odběratel, ten jej ale kupuje za velkoobchodní ceny a rozdíl na ceny maloobchodní mu generuje [[výnos]]y.
== Charakteristika ==
Velkoobchodní jednotky mívají obvykle podobu velkých [[skladiště|skladišť]], [[sklad]]ů, úložišť [[surovina|surovin]] či [[překladiště|překladišť]] [[zboží]] a [[materiál]]u, doplněné o nezbytné [[administrativa|administrativní]] a provozní zázemí. Někdy bývají doplněny o [[maloobchod]]ní prodejnu určenou jak pro místní [[obyvatelstvo]] a [[zaměstnanec|zaměstnance]] své [[firma|firmy]]. Některá velkoobchodní zařízení mohou být také spojena např. s [[obchod]]ními [[balírna]]mi sypkých [[Potravina|potravin]], zařízeními určenými pro sušení [[zelenina|zeleniny]], [[zrání|dozrávání]] [[ovoce]] (např. [[banány]]), [[pražírna]]mi oříšků, doplňkovou [[adjustáž]]í [[zboží]], apod. včetně dalších doplňkových technických služeb (např. [[doprava]], [[logistika]], [[manipulační technika]], údržba apod.).
Od maloobchodů se velkoobchody liší nejen opticky (velkoobchodní prostory nemusejí vypadat tak vábně jako maloobchodní prodejny), ale též subjektem na straně kupujícího a též povahou samotné transakce. Ta je vždy v podobě písemné smlouvy, ve které má své závazky nejen dodavatel zboží ale i jeho odběratel, který se dopředu zavazuje v převzetí a uhrazení určitého počtu zboží v určitém termínu (na rozdíl od koncového zákazníka v maloobchodě, který si může dovolit kdykoli z obchodu „vycouvat“).
==Historie==
Historicky byly první obchody (řádově až tisíce let staré a vycházející z prodeje zemědělské produkce a základních artefaktů) na maloobchodní bázi. Přechodu k velkoobchodnímu modelu umožňila až rapidní zefektivnění výroby a (v případě prodeje zemědelských surovin) intenzifikace zemědělské produkce. O jakémsi předchůdci modelu B2B se dá hovořit již u řemeslníků, kteří si materiál nebo pomůcky pro svoji práci kupovali u jiných výrobců. Za vrcholného středověku postupně dochází ke vzniku [[manufaktura|manufaktur]] a rozvoje [[dělba práce|dělby práce]] a až ve 20. století následuje (v jeho prvních dvou dekádách) rapidní rozmach [[sériová výroba|masové výroby]] a od 70. let dochází k intenzifikaci zemědělství. Samotné 20. století (včetně konce století 19.) je pak ve znamení rozvoje marketingu, reklamy a prostředků pro podporu prodeje.
==Související odkazy==
* [[Maloobchod]]
* [[Diskont]]
* [[Pull production]]
{{Pahýl - ekonomika}}
| |||