Vratislavské knížectví: Porovnání verzí

Přidáno 68 bajtů ,  před 10 lety
+ související články
(- ve výstavbě, nechám otevřené pro další zájemce + obrázek)
(+ související články)
[[Soubor:Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png|thumb|left|Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.]]
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stěnavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce [[1335]] se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.
 
== Související články ==
* [[Seznam vratislavských knížat]]
 
[[Kategorie:Vratislavské knížectví| ]]