Eskalátory v pražském metru: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
historie a nehody |
|||
Řádek 4:
== Historie ==
V Praze se eskalátory objevily dříve než metro. Dřevěné eskalátory fungovaly v letech 1926–1935 v trase bývalé [[Lanová dráha na Letnou|lanové dráhy na Letnou]], a 19. března 1939 byl otevřen moderní obchodní dům [[Bílá labuť]] společnosti [[Brouk a Babka]], jehož eskalátory byly dlouho jedinými v Praze. V letech 1967–1968 byl vybudován a 2. prosince 1968 otevřen podchod pod středem [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]], který se o 10 let později stal podchodem metra, avšak od počátku byl vybaven německými eskalátory [[Otis]] a [[Jugoslávie|jugoslávskými]] eskalátory [[Radnik]].
Česká vláda rozhodnutím č. 22 z 18. února 1970 stanovila, že vývoj eskalátorů pro pražské metro bude jako státní vývojový úkol financován z prostředků na výstavbu prvního úseku metra. Smlouvu o vývoji uzavřel Dopravní podnik-Metro s IVTAS, generální ředitelství Chrudim, což byl smluvní mezičlánek k národnímu podniku [[Transporta Chrudim]], který byl vývojem fakticky pověřen. Pohyblivá madla vyvíjel podnik SHR Krušnohorské strojírny, závod 02 gumárna Teplice. V Chrudimi byly vyvíjeny dva základní typy: pro přepravní výšku do 7 metrů a pro výšku 7–15 metrů. Prototyp kratší verze měl být zkoušen v Chrudimi a prototyp delší verze v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], současně se počítalo s dodávkou dvou eskalátorů o přepravní výšce 6,6 m pro [ČSD] Ostrava v roce 1972. Ve třetím čtvrtletí roku 1970 bylo rozhodnuto, že krátký eskalátor nebude zkoušen v Chrudimi, ale na pražském Václavském náměstí; do ověřovacího provozu byl dán 5. srpna 1971 a 8. a 9. září byly prováděny zkoušky, 28. března 1972 označila prototypová komise vývoj za ukončený, eskalátor pak sloužil ještě řadu let. V Českém Krumlově byl prototyp o přepravní výšce 13,6 metru v oblasti Vyšehradu směrem k nádraží zprovozněn pro veřejnost 25. října 1971, trpěl však častými závadami a od 3. června 1972 byl mimo provoz. Od 24. listopadu do 7. prosince probíhal ověřovací provoz, ale pro havárii byl zastaven, znovu se podařilo několikatýdenní zkušební provoz obnovit až 5. dubna 1973. Úřední zkoušky proběhly 30. května až 3. června 1973. Fotografie ani další informace o osudu tohoto prototypu se nedochovaly, zbytky strojovny se dochovaly dodnes.<ref name=f35>Pavel Fojtík: ''35 let pražského metra – než vyjely eskalátory v pražském metru'', [http://www.dpp.cz/download-file/2338/novy-soubor.pdf DP kontakt 2/2009], str. 23–25</ref>
Montáž prvních českých eskalátorů v Praze započala 2. listopadu 1972 ve stanici [[Hlavní nádraží (stanice metra v Praze)|Hlavní nádraží]], která byla rozestavěna již od března 1967. Do zkušebního provozu byly uvedeny 3. září 1973, pak postupně i v dalších stanicích.<ref name=f35 />
U tras metra budovaných za dob socialismu byly kratší [[eskalátor]]y (zejména z [[vestibul]]ů na povrch) české výroby od firmy [[Transporta Chrudim]], delší eskalátory (ze staniční střední lodi do [[vestibul]]u u hlubších stanic tras A a B) [[Sovětský svaz|sovětské]] výroby.
Řádek 38 ⟶ 43:
Nyní čl. 7 odst. 13 Smluvních přepravních podmínek stanoví: ''„Na pohyblivých schodech v metru je cestující povinen přidržovat se pohyblivého madla a stát ve směru pohybu schodů. Na stupně schodů, pohyblivá madla a balustrády je zakázáno pokládat jakékoli předměty. Chůze po pohyblivých schodech je povolena jen ve směru jejich pohybu, pokud to dovoluje obsazení schodů a nedojde k ohrožení bezpečnosti jiných osob. Chůzi po zastavených pohyblivých schodech může povolit v mimořádných případech pověřený zaměstnanec dopravce.“'' Není stanoveno, na které straně schodů se smí stát nebo procházet.
== Nehody ==
Eskalátory v metru nebo na nádražích, na rozdíl například od eskalátorů v obchodních domech, jsou tzv. [[určené technické zařízení|určenými technickými zařízeními]], t. j. musejí mít průkaz způsobilosti a podléhají stanovenému režimu údržby a kontroly.
Na eskalátorech dochází, vzhledem k množství přepravovaných cestujících, také k četným nehodám, například pádům osob na eskalátoru, občas i k zachycení částí oděvu nebo těla pásem schodů nebo pohyblivým madlem. Příčinami pádů bývají ztráta rovnováhy, špatná manipulace se zavazadly a kočárky, jízda pod vlivem omamných látek nebo sražení jinou osobou.<ref name=nevyhosteny />
V roce 2006 je evidováno 284 nehod a 18 zranění, v roce 2007 celkem 333 nehod a 30 zranění, v roce 2008 je to 411 nehod a 50 zranění a v roce 2009 do 22. září 244 nehod a 41 zranění.<ref name=nevyhosteny /> Smrtelné úrazy nejsou v souvislosti s eskalátory v pražském metru zmiňovány.
Mediální pozornosti se dostalo například případu, kdy 21. srpna 2009 ruský eskalátor ve stanici Můstek na trase B způsobil amputaci prstů sedmiletému neukázněnému chlapci. Dopravní podnik se k nehodě vyjádřil, že eskalátor vyhovovuje normám, a vyloučil technickou závadu, ačkoliv se příčinu nepodařilo přesně objasnit.<ref>Ivana Karásková: [http://www.sedmicka.cz/praha/clanek?id=44097 Jak je možné, že eskalátor pohltil chlapcovy prsty? Záhada trvá], Sedmička, 4. 9. 2009</ref> 5. ledna 2010 se zaklínila, rovněž na ruském eskalátoru, noha čtyřletému chlapci ve stanici Anděl.<ref name=hrbek>Michal Hrbek: [http://www.mediafax.cz/krimi/2976760-Ve-stanici-metra-Andel-uvizla-chlapci-noha-v-eskalatoru-vyprostili-ho-hasici Ve stanici metra Anděl uvízla chlapci noha v eskalátoru, vyprostili ho hasiči], Mediafax, 5. 1. 2010</ref> Podobný případ se stal pětiletému chlapci 18. května 2008 ve stanici Českomoravská a Dopravní podnik následně vyplatil rodině náhradu škody 3000 Kč.<ref name=nevyhosteny>Martin Nevyhoštěný: [http://www.lidovky.cz/eskalator-v-metru-rozrizl-diteti-botu-dhz-/ln_domov.asp?c=A090922_153808_ln_domov_mev Eskalátor v metru rozřízl dítěti botu], 22. 9. 2009, Lidovky.cz</ref> V červenci 2009 došlo ke zranění prstu 10letého dítěte ve stanici Náměstí Republiky, v září 2008 zhomždil eskalátor nohu 6letému chlapci ve stanici Národní třída, v září 2007 rozdrtilo madlo eskalátoru prst šestileté dívce.<ref name=nevyhosteny /> V srpnu 1978, hned první den provozu trasy A, vtáhl eskalátor ženě kabát a žena se při pádu zranila.<ref name=nevyhosteny />
== Reference ==
Řádek 45 ⟶ 59:
{{Commonscat|Escalators in the Prague Metro}}
* Viktor Baier: ''Pohyblivé schody neboli eskalátory.'' [http://www.dpp.cz/files/imgs/DP_Kontakt332/2008/01-leden/Kontakt01_08.pdf DP kontakt 1/2008], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 10–11
* Pavel Fojtík: ''35 let pražského metra – než vyjely eskalátory v pražském metru'', [http://www.dpp.cz/download-file/2338/novy-soubor.pdf DP kontakt 2/2009], str. 23–25
[[Kategorie:Metro v Praze]]
| |||