Majestátní plurál: Porovnání verzí

'''Majestátní plurál''' ([[latina|lat.]] ''pluralis majestatis'' nebo též ''plural maiestaticus'', ''pluralis maiestaticus''), někdy též '''královský plurál''', je způsob, kdy [[panovník]] nebo jiný vysoce postavený představitel [[stát]]u nebo [[církev|církve]] o sobě hovoří v [[množné číslo|množném čísle]] (''my'' namísto ''já''). Tímto způsobem dává mluvčí najevo vážnost svého postavení.

 

Ve vlastním životopise [[císař]]e [[Karel IV.|Karla IV.]] ''[[Vita Caroli]]'' můžeme např. číst:

:''Potom otec '''náš''' vida, že se mu nedostává prostředků a že nemůže dále vésti války proti řečeným pánům Lombardie, pomýšlel na svůj návrat a chtěl '''nám''' odevzdati ta města i vedení války. '''My''' pak '''jsme odmítli''', čeho '''bychom nemohli''' zastati se ctí. Tehdy, dav '''nám''' povolení k odchodu, poslal '''nás''' napřed do Čech, kdež '''jsme nebyli''' po jedenácte let. '''Shledali jsme''' pak, že několik let předtím zemřela '''naše''' matka, jménem Eliška.''

:''Království toto '''jsme nalezli''' tak spustošené, že '''jsme nenašli''' ani jediného hradu, který by nebyl zastaven se všemi příslušnými statky královskými, takže '''jsme neměli''' kde jinde bydliti, leč v domech městských jako jiný měštan. Hrad pražský byl opuštěn, pobořen a zničen, neboť od doby krále Přemysla II. byl celý ztroskotán až k zemi. Na tom místě '''jsme dali''' vystavěti nový a krásný palác s velikým nákladem, jak jej dnes možno spatřiti. Toho času '''poslali jsme''' pro svou manželku, jež dotud byla v Lucemburku. Ta přišedši měla po roce dceru prvorozenou, jménem Markétu.''

 

* [[Onkání]]

* [[Onikání]]