Jugoslávci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
také v Bosně zůstalo dosti Jugoslávců; upřesnění a rozšíření článku; wikifikace |
m Robot nahradil pomlčky zapsané entitou |
||
Řádek 6:
===Království Jugoslávie===
Po první světové válce získaly jihoslovanské země samostatnost ([[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]) a myšlenka jugoslávství tak získala volné pole působnosti. Během 20. let se stalo běžným označovat v literatuře a veřejných projevech obyvatele SHS a jejich země jako jugoslávské. Do politické praxe toto označení nakonec zavedl král [[Alexandr I. Karađorđević]], když nedlouho po zisku absolutní moci během tzv. diktatury z 6. ledna [[1929]] změnil název státu z [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] na [[Království Jugoslávie]]. Snahou bylo, aby se jednotným označením
===Po skončení 2. sv. války===
Skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a vznik [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|lidově demokratického státu]] [[federace|federativního]] charakteru znamenal ústup od hrubého sjednocujícího nátlaku. Komunisté už během války vystoupili s programem uznání všech 6 hlavních etnik Jugoslávie (včetně nově uznaného: [[Bosenští muslimové|Muslimů)]] za svébytné národy, mající právo na samosprávu a autonomní kulturně-jazykový vývoj. To ovšem neznamená, že by se o zrušení těchto celků/republik a zavedení unifikovaného označení pro všechny obyvatele čas od času nehovořilo. Konzervativní křídlo [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]] s takovými názory občas předstoupilo v souladu s názorem, že národ je „[[buržoazie|buržoazní]] přežitek“.
Stoupající počet lidí se i nadále hlásil k jugoslávské [[národnost]]i. Podstatným důvodem byla např. smíšená manželství, vyjádření příslušnosti k celé zemi, či nedostatek silného lokálního národního uvědomění. Nakonec úřední orgány oficiálně zavedly tuto národnost (psána jako „Jugoslávci“, v uvozovkách
===Současnost===
| |||