Vyhláška: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Zásadní rozšíření a úprava článku |
m typobot: typografické korekce podle specifikace |
||
Řádek 11:
V některých dobách (zejména v takzvaném období [[komunismus|komunismu]]) byl rozdíl mezi zákonem a vyhláškou v praxi chápán jako právně málo podstatný. Lišily se sice způsobem přijímání, nebylo však možno příliš rozlišovat z hlediska legality a závaznosti, co lze řešit vyhláškou a co jen zákonem. Po přijetí [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] a implementaci zásad [[právní stát|právního státu]] do československé, později české [[Ústava|ústavy]] (alespoň formálně) platí, že ''Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá'' a naopak ''státní moc ... lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.'' (čl. 2 Listiny).
Podle Legislativních pravidel vlády vyhlášky jako prováděcí předpisy smí být vydávány jen na základě výslovného zmocnění zákonem a smí obsahovat jen takové právní normy, které odpovídají zákonnému zmocnění. Jde o zpřísnění zásady ''secundum et intra legem'', tzn. ''podle zákona a v souladu s ním''). Podle přísnějšího výkladu, v souladu s Ústavou, by vyhláška vůbec neměla obsahovat právní normy v úzkém smyslu slova, ale pouze upřesňovat význam právních norem obsažených v zásadě přímo v zákoně. Například v zákoně č. 361/2000 Sb. je obsažena [[právní norma]] „účastník
== Zákonná zmocnění ==
| |||