Sanace (ekologie): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m upravit
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m typobot: typografické korekce podle specifikace
Řádek 6:
Základem rekultivace je vytvoření nového povrchu. Již v této fázi je třeba vědět, která část bude později na co využita. To má vliv na volbu hornin, kterými se budou zavážet jednotlivé povrchové části. V místech, kde bude stát zástavba, komerční plochy apod. je možné zavážet horniny, na kterých by nic nerostlo. Ovšem v místech, kde bude pole či sad je důležité dbát na kvalitu půdy.
 
Průběh rekultivace je většinou následující, těžební sloje či patra se začnou zavážet, začnou se izolovat místa pro hydrické rekultivace, začne se modelovat terén. Důležité je na povrch materiálu, v místech kde bude něco růst, znovu navézt ornici (existuje povinnost selektivní skrývky ornice a její znovupoužití na rekultivaci území). To je důležité pro urychlení růstu vegetace, protože jinak by se muselo čekat dlouhá léta. Modelování profilu terénu rekultivace je velmi náročná činnost. Navezený materiál ještě dlouhá léta pracuje - sedá a pohybuje se. S těmito procesy tedy musí plánovači počítat. Terén také nemůže být monotóní, musí se snažit přiblížit přirozenému terénu, jak by asi mohl vypadat. Po vytvoření terénu nastupuje biotechnická etapa, která má za úkol "oživit"„oživit“ nové území. Začnou se zakládat lesy, na polích začíná běžet speciální osební cyklus, který má zúrodnit půdu.
 
Biologická rekultivace je činnost velice nákladná, ale jejím výsledkem je návrat ploch k běžnému využití pro zemědělskou či lesnickou výrobu, případně jako rekreační zázemí městských aglomerací.