Mariamné: Porovnání verzí

'''Mariamné''' ({{Vjazyce|he}} '''מרים''', Mirijam) (kolem [[54 př. n. l.]] – [[29 př. n. l.]]) byla druhá manželka krále [[Herodes Veliký|Heroda Velikého]]. Žila v  druhé polovině prvního století př. n. l. Rodem patřila do tradičního vládnoucího rodu [[Hasmoneovci|Hasmoneovců]]. Král Herodes Veliký ji velice miloval, dokonce kvůli ní zapudil předchozí manželku Dóris, s  níž měl pětiletého syna.

Nechal po ní pojmenovat i  jednu z  bašt nově zbudovaného [[Jeruzalémské_hradby|jeruzalémského opevnění.]] Přesto ji nechal nakonec popravit.

Vnučka krále [[Hyrkanos II.|Hyrkana II.]], Mariamné se stala obětí intrik v  královském paláci. Sňatek s  urozenou a navíc krásnou princeznou se Herodovi náramně hodil. Mariamné odvozovala svůj původ až od prvního [[Král_DavidDavid (biblická postava)|krále Davida]] a pomohla HerodosoviHerodovi zlegalizovat jeho nárok na židovský trůn. Herodes se do osmnáctileté Mariamné zamiloval, avšak hrdá Mariamné a její matka Alexandra Herodem i  jeho sestrou [[První_židovská_válka|Salome]] opovrhovaly pro jejich nízký původ, považovaly je za přivandrovalce. Matka Heroda i  jeho sestra Salome nesnášely Mariamné a Alexandru pro jejich povýšené chování, a proto donášely na Mariamné.

== Vražda krále Hyrkana a ArestibúlaAristobúla ==

Nezůstalo jen u &nbsp;pomluv a intrik, brzy došlo i &nbsp;na vraždy. Zavražděn byl například i &nbsp;dědeček Mariamné, bezuchý král Hyrkanos. Hyrkanos přišel o &nbsp;uši v &nbsp;občanské válce o &nbsp;judský trůn. Jeho mladší bratr Antigon pozval do země cizí vojska, jen aby Hyrkana sesadil z &nbsp;trůnu. Herodes využil nesvárů a za pomoci Římanů uchvátil židovský trůn. [[Parthové]] nevynechali žádnou příležitost, jak oslabit [[Judské království]] a když se jim nepodařilo zmocnit se Judeje vojensky, propustili Hyrkana ze zajetí.<br />

Herodes se zřejmě obával o &nbsp;svůj trůn, a tak byl jednoho dne Hyrkanos nalezen mrtev. Za záhadných okolností utonul v &nbsp;palácovém bazénu i &nbsp;mladší bratr Mariamné, [[Aristobúlos]]. Římský vojevůdce [[Marcus Antonius]] o &nbsp;něm uvažoval (asi příliš nahlas) jako o &nbsp;novém králi Judeje.<br />

Matka Alexandra rozehrála nebezpečnou hru o &nbsp;sesazení Heroda právě za pomoci Aristobúla. Aristobúlos zemřel zrovna ve chvíli, kdy byl jmenován při slavnostní hostině veleknězem. Jak se vršily kolem Mariamné mrtvoly příbuzných, manželství chřadlo víc a víc. Přímo v &nbsp;nenávist se proměnilo po Herodově audienci v &nbsp;Římě.

Herodes byl povolán "na kobereček" do Říma k &nbsp;zodpovědnosti za podporu během občanské války římského nepřítele číslo 1, bývalého přítele Marka Antonia a jeho milenky [[Kleopatra_VIIKleopatra VII.|Kleopatry.]] Herodes, který podporoval toho, kdo byl právě u &nbsp;moci, si nebyl jist, zda se z &nbsp;audience vrátí vůbec živ, proto ze žárlivosti vydal tajný příkaz, aby po jeho případné smrti byla zabita i &nbsp;Mariamné. Nesnesl pomyšlení, že by ji měl mít někdo jiný i &nbsp;po jeho smrti. Mariamné se však o &nbsp;tomto příkazu dozvěděla. Herodes přísahal loajalitu Římu. Dokonce se mu podařilo si naklonit nového vládce Říma [[Augustus|Octaviána Augusta]] a ten mu ponechal život i &nbsp;Judské království. Herodes si zachránil život, ale přišel o &nbsp;manželství. Po jeho návratu z &nbsp;audience bylo manželství v &nbsp;troskách a Mariamné s &nbsp;ním již nadále odmítala sdílet lože. Údajně mu při jedné hádce vmetla do tváře, že je poloviční Žid, což byla nejstrašnější možná urážka. Odtud již vedla jen cesta na popraviště. Když byla navíc obviněna z &nbsp;cizoložství Herodovou sestrou Salome, byl její osud zpečetěn. Dokonce i &nbsp;její matka Alexandra svědčila proti Mariamné, snad aby si sama zachránila život. V &nbsp;25 letech Mariamné, matka 5 dětí kráčela na popraviště hrdě, vznešeně hleděla na své vrahy i &nbsp;svou matku.<br />
Od té doby se psychický stav Heroda značně zhoršil. Herodes si marně vyčítal, co provedl. Celé noci marně vyvolával Mariamné, bloudil po paláci a v &nbsp;těžké depresi pak už ani nevstával z &nbsp;lůžka. Alexandra, matka popravené Mariamné, která usoudila, že zešílel, se nechala za pomoci vzbouřenců prohlásit královnou. To však neměla dělat. Herodes se z &nbsp;posledních sil vzchopil, vzpouru potlačil a nechal Alexandru i &nbsp;se vzbouřenci popravit. Herodes systematicky vybíjel rod Hasmoneovců. Aby toho nebylo dost, nechal zabít i &nbsp;své 2 syny za údajnou vzpouru, poslední prince z &nbsp;Davidova rodu. Prsty v &nbsp;tom měla opět Salome, která našeptávala Herodovi, že se synové chtějí pomstít za smrt své matky. <br />

To se odehrálo právě v &nbsp;době, kdy se měl narodit Ježíš, což mohlo dát podklad pro vznik pověsti vraždění neviňátek v Betlémě&nbsp;[[Betlém]]ě. Ještě těsně před smrtí nechal pološílený Herodes popravovat své odpůrce a včetně svého prvorozeného syna Antipatra se slovy: "Ještě nejsem mrtvý". Antipatros se příliš okatě a předčasně třásl na trůn, a proto zaplatil za to životem.

== Bibliografie ==

* [[Flavius_IosephusFlavius Iosephus|FLAVIUS, Josephus]]. ''Válka židovská''. 1. vyd. v&nbsp;SNKLU. Praha: SNKLU, 1965.