Úzkonosí: Porovnání verzí

| nadčeleď = '''úzkonosí''' (CatarrhiniCercopithecoidea)

* [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae)

| sesterska =
[[ploskonosí]] (PlatyrrhiniCeboidea)

'''Úzkonosí''' (Cercopithecoidea) nebo (Catarrhini) je poměrně rozsáhlá skupina [[podřád]]u [[opice|opic]] (Anthropoidea). Jsou to opice středních velikostí, kteří obývají převážně [[Afrika|Afriku]] a [[Asie|Asii]] a to od primárních [[deštný prales|deštných pralesů]] a [[savana|savan]] přes [[polopoušť|polopouště]] až po lesy [[mírné pásmo|mírného pásma]]. Jiná [[kategorie (biologie)|systematická třídění]] řadí rozdělení na ploskonosé a úzkonosé ne na úroveň [[nadčeleď|nadčeledi]], ale výše, na úroveň [[falanga|falangy]] (série), [[kohorta|kohorty]] nebo [[infrařád]]u, které se pak jmenují [[Catarrhina]] nebo [[Platyrrhina]].

K rozčlenění vývojové řady na úzkonosé a ploskonosé došlo podle nalezených [[fosílie|fosílií]] zhruba před 50 mil. let. Na první pohled nejzřetelnějším rozlišovacím znakem ploskonosých je úzká [[Nosní dutina|nosní přepážka]] mezi vysokými vnějšími [[nozdra]]mi směřujícími dolů. Při čelním pohledu, odmyslíme-li různá [[ochlupení]] vypadá jejich hlava štíhlejší, při bočním je zase kratší. Mají výrazné [[nadočnicový oblouk|nadočnicové oblouky]], [[zorné pole|zorná pole]] obou očí se překrývají. Jejich [[čelist]]i jsou delší a mají [[chrup|zubní vzorec]] shodný s lidským 2,1,2,3 (2 [[chrup|řezáky]], 1 [[chrup|špičák]], 2 [[chrup|třenové zuby]] a 3 [[chrup|stoličky]]). Dolní řezáky mají [[vertikální]] polohu. [[Kost čelní]] je spojena švem s [[kost klínová|kostí klínovou]]. Přední [[končetiny]] (u většiny i zadní) mají dobré uchopovací schopnosti a až na výjimky ([[gueréza|guerézy]]) pohyblivý [[palec]]. [[Dráp]]y na prstech[[prst]]ech se proměnili v [[nehet|nehty]]. Jejich [[ocas]] už není [[chápavý ocas|chápavý]] a mnozí ho mají [[redukce|redukovaný]].

Až na výjimky jsou to [[všežravec|všežravci]], živí se plody[[plod]]y, listím[[list]]ím, bylinami[[bylina]]mi, [[kořen|kořínky]] i drobnými [[obratlovec|obratlovci]] a [[hmyz]]em. Potravu si hledají jak na stromech, tak i na zemi kde se pohybují po čtyřech končetinách. Aktivní jsou ve většině případů jen ve dne. Některé druhy tráví na zemi převážnou část života ([[pavián]]í) a na stromy jen uléhají ke spánku. V mnoha případech se již projevuje zřetelný [[pohlavní dimorfismus]] (paviáni). Žijí v různě velkých skupinách s rozdílně rozvinutou [[struktura|strukturou]] a [[dorozumívání|komunikují]] pomoci [[gesto|gest]], [[mimika|mimiky]] a [[vokalizace]]. Samice má jeden pár [[bradavka|prsních bradavek]] a zjevný [[menstruační cyklus]] s následnou [[receptivita|receptivitou]]. Většinou má matka jen jedno mládě o které pečuje, dospělí samci se o mláďata nestarají. Někdy mohou mladší samci dočasně pečovat o [[sirotek|osiřelé]] mládě.

Rozvoj rozumových schopností a schopností [[učení]] vzrostl se zlepšením [[zrak|zrakového vnímání]]. [[Zrak]] mají dokonalý, většinou s barevným viděním. [[Sluch]] mají také vynikající, pouze [[čich]] není v jejich životě příliš důležitý (malý [[mozek|čichový lalok]]), nemají specializované [[pachová žláza|pachové žlázy]]. Pokročilejší rozvoj [[mozková kůra|mozkové kůry]] a [[mozeček|mozečku]] je zřejmý z rozšíření [[lokomoce]] a uchopovacích schopností [[ruka|ruky]]. Úzkonosí jsou ve srovnání s ploskonosými považováni za vývojově úspěšnější.